V Polsku byl s pomocí našich výpočtů nalezen železný meteorit
V sobotu 18. dubna jsme uveřejnili zprávu o jasném bolidu pozorovaném v pátek 17. dubna za večerního soumraku mnoha svědky a především našimi specializovanými kamerami nad územím Polska. Naše data a výpočty jednoznačně ukazovaly, že došlo k pádu meteoritu složeného především ze železa. Následně v sobotu 18. dubna odpoledne jsme informovali vedoucího polské bolidové sítě Skytinel Mateusze Żmiju. Jejich kamery bolid také zaznamenaly. Pátrání po meteoritu probíhalo ve vzájemné spolupráci. Ve středu ráno 22. dubna jsme po pečlivém modelování bolidu a temné dráhy poslali kolegům upřesnění pádové oblasti a předpokládané hmotnosti železného meteoritu na 2.7 kg.
Železný meteorit o hmotnosti 2.9 kg byl skutečně polskými kolegy ve středu 22. dubna odpoledne nalezen. Nálezci Anna Walczaková a Paweł Walczak byli součástí skupiny pátrající po meteoritu již od neděle 19. dubna. Meteorit byl celý zabořený v zemi v hloubce 40 cm a zasypán asi deseti centimetry kypré zeminy. Místo dopadu, tedy díra způsobená dopadem meteoritu, je ukázána na obrázku 1 a její rozměr je přibližně 20 x 10 cm. Vzhled meteoritu bezprostředně po vyjmutí ze země je na obrázku 2. Na povrchu očištěného meteoritu (obrázek 3) je možné vidět tavnou kůrku a proudové linie způsobené orientovaným letem v atmosféře Země. Jde tedy o orientovaný pád meteoritu, který tvarem připomíná trojúhelníkovitý disk o rozměrech přibližně 14.5 x 11.5 x 6.5 cm. Je tedy výrazně odlišný od sférického tvaru, pro který bylo modelováno místo dopadu. Místo nálezu si polští kolegové zatím nepřejí zveřejnit, proto nezveřejňujeme ani předpokládanou pádovou oblast. Podrobná analýza a klasifikace meteoritu bude probíhat v Polsku v následujících týdnech.
Tento meteorit se řadí mezi meteority s rodokmenem, tedy takové, jejichž předsrážková dráha ve sluneční soustavě je známá z instrumentálních pozorování. Jedná se teprve o druhý železný meteorit s rodokmenem v historii a vůbec o první, kdy se podařilo na základě spektrálních pozorování bolidu předpovědět jeho složení a hledat přímo železný meteorit. První nález meteoritického železa je z roku 2020, kdy ve Švédsku došlo k pádu a nálezu 14 kg kusu a jeho pád byl zaznamenán z velké dálky několika video kamerami ve Finsku a Norsku. Ve srovnání s tímto švédským pádem jsou k tomuto polskému bolidu mnohem početnější, přesnější a úplnější data.
Závěrem bychom rádi podělovali Dr. Radmile Brožkové z Českého hydrometeorologického ústavu za data o výškovém větru potřebná k výpočtu pádové oblasti meteoritů.
Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
- dubna 2026 v 16:30 SELČ
Obrázek 1. Místo dopadu železného meteoritu o hmotnosti 2.9 kg. Dopadová díra má rozměry přibližně 20 x 15 cm. Meteorit byl nalezen zabořený do hloubky 40 cm (foto: Paweł Walczak).
Obrázek 2. Železný meteorit o hmotnosti 2.9 kg bezprostředně po nálezu a vyjmutí vyndání ze země (foto: Paweł Walczak).
Obrázek 3 Železný meteorit o hmotnosti 2.9 kg po očištění včetně měřítka. Na povrchu je možné vidět tmavou tavnou kůrku a proudové linie způsobené orientovaným letem v atmosféře Země (foto: Prof. Szymon Kozłowski, Univerzita ve Varšavě).
Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.