Jasný bolid s pádem meteoritů v Polsku večer 17. dubna 2026 podrobně zachycený přístroji Evropské bolidové sítě
V pátek brzy večer ještě během soumraku 17. dubna 2026 krátce před devátou hodinou středoevropského letního času, proletěl pro pozorovatele z České republiky na severní až severovýchodní obloze nízko nad obzorem jasný meteor - bolid. Protože v tu dobu bylo jasno a i průzračno nejen nad většinou našeho území, ale i nad velkou částí Střední Evropy včetně Polska, tak tento bolid vidělo hodně lidí, včetně prvního autora této zprávy, a někteří z nich nám také svá pozorování nahlásili. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně v pátek 17. dubna večer došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Všechny naše přístroje, tedy fotografické i video kamery, přesné fotometry a i ostatní sledovací systémy byly v činnosti a tak se nám podařilo pořídit velké množství záznamů a ty nejvhodnější, tj. především ty z největší blízkosti ke dráze bolidu, jsme použili pro jeho podrobný popis. Na obrázku 1 je výřez z celooblohového fotografického snímku pořízeného automatickou celooblohovou bolidovou kamerou na stanici ČHMÚ Červená hora poblíž Budišova nad Budišovkou v Moravsko-slezském kraji. K celooblohovým fotografickým snímkům jsme ještě použili záznamy z našich video kamer jako například z Opavy, kde složený snímek z tohoto videozáznamu je na obrázku 2. Pro předběžný výpočet jsme kromě těchto záznamů použili ještě záznamy z dalších stanic jako například z Lysé hory, Frýdlantu, Kunžaku a Ondřejova a dalších. Kromě všech těchto záznamů v přímém světle máme i spektrální záznamy, což je důležité především pro určení složení tohoto meziplanetárního tělesa (meteoroidu). Rovněž tak máme zachycen i přesný průběh svícení bolidu a čas jeho přeletu a to velmi rychlými fotometry, jejichž časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu a které jsou taktéž součástí našich kamer na všech našich stanicích. Díky všem těmto záznamům, bylo tedy možné zatím předběžně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě a také jeho základní fyzikální parametry. A také určit velikost, typ a přepokládanou oblast pádu meteoritu. V této zprávě ovšem tyto údaje podle dohody s polskými kolegy ještě zveřejňovat nebudeme.
Co se tedy odehrálo v pátek 17. dubna 2026 večer během soumraku na severní obloze?
Přesně v 18 hodin 53 minut a 59 sekund světového času vstoupil do zemské atmosféry relativně velký meteoroid (dále označený také jako EN170426_185359) o hmotnosti kolem 100 kg složený převážně z železa a niklu a začal svítit natolik, že byl již zaznamenatelný našimi kamerami. Bylo to ve výšce 84 km nad zemí a tento úlomek meziplanetární hmoty se v té době pohyboval rychlostí jen o málo vyšší než 13 km/s (tedy z hlediska srážkových rychlostí těchto těles se Zemí velmi pomalu) a po poměrně strmé dráze k zemskému povrchu 69 stupňů pokračoval v letu přibližně jihovýchodním směrem a postupně zjasňoval. Díky vysokému sklonu je průmět dráhy (viz obrázek 3) relativně krátký, nicméně ve skutečnosti v atmosféře těleso uletělo téměř 75 km světelné dráhy. Celá tato dráha ležela západně od polského města Lodž. V maximu dosáhl bolid absolutní jasnost přesně srovnatelnou s jasností Měsíce v úplňku. Jednalo se o velmi soudržný meteoroid, takže proniknul velmi hluboko do atmosféry. Pohasl po téměř 7 sekundách letu ve výšce pouhých 14 kilometrů nad zemí, což je mimořádně nízko. V tu dobu již byl zbrzděný natolik, že významný zbytek jeho původní hmoty přečkal ablační fázi letu a dopadl na zemský povrch jako meteorit. Tyto podrobnosti o počtu, velikosti a oblasti pádu meteoritů, ale v této chvíli zveřejňovat nebudeme, jak již bylo zmíněno výše. Před srážkou se zemí se tento meteoroid pohyboval po dráze jen mírně skloněné k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se jen velmi těsně dostával blíže ke Slunci než je dráha Země a v odsluní se nejdále dostával do vnitřní části pásu asteroidů, tedy do oblasti mezi dráhami planet Marsu a Jupiteru. Jeden oběh kolem Slunce mu trval téměř přesně 2 pozemské roky. Tento charakter dráhy je typický pro meteoroidy asteroidálního původu.
Na závěr chceme poděkovat kolegům ze Slezské univerzity v Opavě za možnost umístění a provozu našich videokamer, z nichž jedna (viz obrázek 2) byla důležitá pro určení především dynamiky tohoto mimořádného bolidu.
Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
- dubna 2026 v 14:30 SEČ
Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu EN170426_185359 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na stanici Červená hora v Moravsko-slezském kraji (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 2. Složený snímek z videozáznamu bolidu EN170426_185359 pořízeného videokamerou ze stanice Evropské bolidové sítě v Opavě (Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 3 Průmět světelné dráhy bolidu EN170426_185359 v atmosféře na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná světelná dráha byla dlouhá 75 km, avšak kvůli relativně velkému sklonu 69 stupňů se průmět jeví relativně krátký. Bílé čtverečky s černých středem vyznačují polohy některých především bližších stanic Evropské bolidové sítě, které bolid zaznamenaly (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.