Jasný bolid nad Čechami pozdě večer 29. srpna 2026 podrobně zachycený přístroji Evropské bolidové sítě
V sobotu pozdě večer 29. srpna 2026 krátce po jedenácté hodině večer středoevropského letního času, proletěl nad velkou částí středních Čech velmi jasný meteor - bolid. Protože v tu dobu bylo nad velkou částí naší republiky jen málo oblačnosti, tak tento bolid vidělo hodně náhodných pozorovatelů a relativně velký počet z nich nám také své pozorování nahlásili. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně v sobotu 29. srpna pozdě večer došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Všechny naše přístroje, tedy fotografické i video kamery, přesné fotometry a i ostatní sledovací systémy byly v činnosti a tak se nám podařilo pořídit velké množství záznamů a ty nejvhodnější, tj. především ty z největší blízkosti ke dráze bolidu, jsme použili pro jeho podrobný popis. Na obrázku 1 je celooblohový fotografický snímek pořízený automatickou celooblohovou bolidovou kamerou z Astronomického ústavu v Ondřejově, kde bolid začíná poblíž zenitu v souhvězdí Labutě a pokračuje vysoko nad VSV obzorem a končí v souhvězdí Andromedy. Pro výpočet jsme kromě tohoto snímku použili ještě snímky ze Svratouchu na Vysočině, Jičína a také Kunžaku v jižních Čechách. K tomu jsme ještě použili videozáznam rovněž z Kunžaku, celkem ovšem máme k dispozici snímky a videozáznamy ještě z dalších deseti stanic. Navíc až na samotný začátek bolidu máme celou fázi jeho letu atmosférou zaznamenaný rychlonaváděcím video systémem taktéž z Kunžaku, kde je mimo jiné velmi podrobně zachycený průběh rozpadu tělesa v atmosféře. K těmto optickým záznamům máme k dispozici i přesný průběh svícení bolidu a čas jeho přeletu, které pořizují velmi rychlé fotometry (jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu), které jsou taktéž součástí našich hlavních kamer na všech našich stanicích. A kromě všech těchto záznamů v přímém světle se nám podařilo získat i podrobné spektrální záznamy, což je důležité především pro určení složení tohoto meziplanetárního tělesa (meteoroidu). Díky všem těmto záznamům, bylo tedy možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě a také všechny jeho základní fyzikální parametry.
Co se tedy přesně odehrálo pozdě večer v sobotu 29. srpna 2026 nad střední částí Čech?
Přesně ve 21 hodin 7 minut a 26 sekund světového času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid (dále značený také jako EN290826_210726) o hmotnosti o málo větší než jeden kilogram a začal svítit natolik, že byl již zaznamenatelný našimi přístroji. Bylo to ve výšce 85.3 km poblíž Olbramovic a těleso se v té době pohybovalo po dráze skloněné k zemskému povrchu 32.4 stupňů rychlostí 12.7 km/s, což je pro meziplanetární tělesa velmi malá rychlost. Během letu bolid postupně zjasňoval a v maximu dosáhl absolutní jasnost -7.9 magnitudy ve výšce 54.6 km.. Na obrázku 2 je znázorněn průmět zaznamenané světelné dráhy, která byla ve skutečnosti 91 km dlouhá a trvala 8.4 sekundy. Bolid pohasl ve výšce 38.2 km, tedy relativně vysoko nad zemí nedaleko severně od Přelouče. Z takto velké výšky konce světelné dráhy a i z dalších parametrů průletu atmosférou vyplývá, se jednalo o relativně křehké a tudíž i nepříliš soudržné těleso. To také znamená, že se celá jeho původní hmota během letu spotřebovala a nic makroskopicky významného z tohoto malého meteoroidu nedoletělo až na zem.
Jak je vidět na obrázku 3, před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po nepříliš výstředné dráze, která byla jen velmi málo (1.7 stupně) skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se jen velmi těsně dostával blíže ke Slunci než je dráha Země a v odsluní se nejdále dostával do střední části pásu asteroidů ležícím mezi drahami Marsu a Jupiteru. Jeden oběh kolem Slunce mu trval 2.64 pozemských let. Tento charakter dráhy odpovídá meteoroidům pocházejícím z hlavního pásu asteroidů. Vzhledem k jeho fyzikálním vlastnostem je pravděpodobné, že se jednalo o křehčí asteroidální materiál odpovídající uhlíkatým chondritům.
Pavel Spurný
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
Obrázek 1. Celooblohový snímek bolidu z 29. srpna 2026 pořízeného automatickou celooblohovou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě umístěnou v areálu Astronomického ústavu v Ondřejově. Přerušování světelné stopy (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 2. Průmět světelné dráhy bolidu EN290826_210726 v atmosféře na zemský povrch a polohy stanic Evropské bolidové sítě (čtverečky s černým středem). Z těch nejbližších byly použity záznamy pro výpočet jeho dráhy jak v atmosféře, tak i ve Sluneční soustavě jakož i ostatních parametrů popisujících toto meziplanetární těleso. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 91 km dlouhá a bolid jí uletěl za 8.4 sekundy (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázek 3. Schematické znázornění dráhy meteoroidu EN290826_210726 ve Sluneční soustavě. Jedná se o průmět dráhy do roviny ekliptiky. Jeden oběh kolem Slunce tomuto malému kometárnímu meteoroidu o hmotnosti jen o málo větší než jeden kilogram trval 2.6 pozemských let (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.