Jasný bolid večer 17. března 2026 nad jihem ČR podrobně zachycený přístroji Evropské bolidové sítě
V úterý večer 17. března 2026 krátce po půl osmé večer středoevropského času, proletěl nad jihozápadní Vysočinou a východní části jižních Čech velmi jasný meteor - bolid. Protože v tu dobu bylo jasno nad velkou částí Čech a částmi především jižní Moravy, tak tento bolid vidělo hodně náhodných pozorovatelů a relativně velký počet z nich nám také svá pozorování nahlásilo. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně v úterý 17. března večer došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Všechny naše přístroje, tedy fotografické i video kamery, přesné fotometry a i ostatní sledovací systémy byly v činnosti a tak se nám podařilo pořídit velké množství záznamů a ty nejvhodnější, tj. především ty z největší blízkosti ke dráze bolidu, jsme použili pro jeho podrobný popis. Na obrázku 1 je výřez z celooblohového fotografického snímku pořízeného automatickou celooblohovou bolidovou kamerou z Astronomického ústavu v Ondřejově, kde bolid letí vysoko nad jižním obzorem. Pro výpočet jsme kromě tohoto snímku použili ještě snímky ze šumavského Churáňova, Kocelovic u Blatné, Kunžaku a Kuchařovic u Znojma. K tomu jsme ještě použili videozáznam rovněž z Ondřejova, celkem ovšem máme k dispozici videozáznamy ještě z dalších 6 stanic. Tyto kamery slouží především k přesnému určení dynamiky průletu bolidu atmosférou a také ukazují přímo viditelnou fragmentaci tělesa v atmosféře. Závěrečnou fází letu s přímo viditelným průběhem rozpadu tělesa v atmosféře máme zaznamenaný i rychlonaváděcím video systémem rovněž z Ondřejova. Navíc přesný průběh svícení bolidu a čas jeho přeletu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry (jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu), které jsou taktéž součástí našich kamer na všech našich stanicích. Kromě všech těchto záznamů v přímém světle se nám podařilo získat i podrobné spektrální záznamy, což je důležité především pro určení složení tohoto meziplanetárního tělesa (meteoroidu). Na obrázku 2 je spektrum tohoto bolidu pořízené širokoúhlou spektrální kamerou na hvězdárně v Kunžaku, kde bolid letěl přímo nad stanicí a prosvítil řídkou oblačnost, která zde v době přeletu bolidu byla. Díky všem těmto záznamům, bylo tedy možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě a také jeho základní fyzikální parametry.
Co se tedy přesně odehrálo večer v úterý 17. března 2026 nad jižní částí naší republiky?
Přesně v 18 hodin 30 minut a 36 sekund světového času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid (dále značený také jako EN170326_183036) o hmotnosti přes jeden kilogram a začal svítit natolik, že byl již zaznamenatelný našimi kamerami. Bylo to ve výšce 89.6 km a těleso se v té době pohybovalo rychlostí 22.8 km/s a po dráze skloněné k zemskému povrchu 38.2 stupňů pokračovalo v letu přibližně jihojihozápadním směrem a postupně zjasňovalo. Na obrázku 3 je znázorněn průmět zaznamenané světelné dráhy, která byla ve skutečnosti 72.4 km dlouhá a trvala 3.4 sekundy. V maximu dosáhl bolid absolutní jasnost -10.4 magnitudy ve výšce 61.5 km právě nad jihočeským Kunžakem, kde leží jedna ze stanic naší bolidové sítě. Nedlouho potom ve výšce 44.9 km, tedy relativně vysoko nad zemí, pohasl. To však již přeletěl hranici s Rakouskem a pohasl nedaleko za ní poblíž městečka Reingers. Z velké výšky konce světelné dráhy a i z dalších parametrů průletu atmosférou vyplývá, se jednalo o relativně křehké a tudíž i velmi málo soudržné těleso. Je tedy jasné, že se celá jeho původní hmota během letu spotřebovala a nic makroskopicky významného z tohoto malého meteoroidu nemohlo doletět až na zem.
Jak je vidět na obrázku 4, před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po nepříliš výstředné dráze, která byla mírně (31.4 stupně) skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se jen velmi těsně dostával blíže ke Slunci než je dráha Země a v odsluní se nejdále dostával do vnějších oblastí pásu asteroidů ležícím mezi drahami Marsu a Jupiteru. Jeden oběh kolem Slunce mu trval 3.7 pozemských let. Tento charakter dráhy odpovídá meteoroidům pocházejícím z vnějšího pásu asteroidů, i když v tomto případě není vyloučená ani souvislost s kometami patřícími k Jupiterově rodině komet. Tomu by nasvědčovaly i jeho fyzikální vlastnosti, které se vyznačují menší soudržností, která je typická materiál pocházející z komet i když v tomto případě je možné, že se mohlo jednat o křehčí asteroidální materiál odpovídající například uhlíkatým chondritům.
Pavel Spurný
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
- března 2026 v 15:30 SEČ
Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu ze 17. března 2026 pořízeného automatickou celooblohovou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě umístěnou v areálu Astronomického ústavu v Ondřejově. Přerušování světelné stopy (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 2. Výřez ze širokoúhlého snímku pořízeného automatickou digitální spektrální kamerou umístěnou na hvězdárně v Kunžaku v jižních Čechách. Bolid zde letěl zenitem a díky jeho velké jasnosti prosvítil nepříliš hustou oblačnost. Kromě 1. a -1 řádu spektra je zde dobře patrný i nultý řád, tedy přímý obraz bolidu a taktéž nasvětlená oblačnost, což dodává snímku zajímavý ráz (Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 3 Průmět světelné dráhy bolidu EN170326_183036 v atmosféře na zemský povrch a polohy nejbližších stanic Evropské bolidové sítě (čtverečky s černým středem), přičemž z těch nejvhodnějších byly použity záznamy pro výpočet jeho dráhy jak v atmosféře, tak i ve Sluneční soustavě jakož i ostatních parametrů popisujících toto meziplanetární těleso. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 72.4 km dlouhá a bolid jí uletěl za 3.4 sekundy (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázek 4. Schematické znázornění dráhy meteoroidu EN170326_183036 ve Sluneční soustavě. Jedná se o průmět dráhy do roviny ekliptiky. Jeden oběh kolem Slunce tomuto malému meteoroidu o hmotnosti jen o málo větší než jeden kilogram trval 3.7 pozemských let (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.