Mimořádně dlouhý a jasný bolid nad Švýcarskem a Německem zaznamenaný přístroji Evropské bolidové sítě skončil pádem meteoritů v Bavorsku a západních Čechách
Ve čtvrtek 12. února 2026 1 hodinu a 41 minut po půlnoci středoevropského času proletěl pro pozorovatele z našeho území nad JZ obzorem velmi jasný a i jak co do délky, tak i co do trvání velmi dlouhý bolid. Bohužel jak nad naším územím, tak i nad územím velké části střední a západní Evropy bylo zataženo a jen na několika málo místech byla oblačnost protrhaná. A odtud se náhodným pozorovatelům naskytla na téměř půl minuty vzácná podívaná na velmi jasný bolid, který se pohyboval relativně malou úhlovou rychlostí pro většinu z nich. Z našeho území se pohyboval horizontálně nízko nad jihozápadním až západním obzorem. Protože to bylo až dlouho po půlnoci a navíc na většině území bylo zataženo, tak nám přišlo z našeho území jen málo hlášení. Nicméně velký rozruch tento bolid způsobil především v Bavorsku, nad kterým byla nejjasnější část jeho dráhy a také v severním Rakousku, kde bylo nejvíce míst s jasnou oblohou. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně po půlnoci 12. února došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Stejně jako v jiných případech pro objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se i přes velkou nepřízeň počasí podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Bolid byl zaznamenán jak automatickými fotografickými celooblohovými kamerami, tak i speciálními videokamerami. Pro určení jeho atmosférické dráhy a i dalších parametrů jsme použili snímky z těch stanic naší bolidové sítě, kde v době přeletu bylo jasno a bolid byl zde tedy zaznamenán. Snímek celé dráhy bolidu byl vyfotografován v Kuchařovicích u Znojma (viz obrázek 1) a části jeho dráhy mezi mraky byly vyfoceny v Kocelovicích a Dubčanech. K tomu máme z našich stanic ještě k dispozici několik videozáznamů, které slouží především k přesnějšímu určení dynamiky průletu bolidu atmosférou a to z Opavy, Ondřejova a Říčan u Prahy. Rovněž tak máme zaznamenaný podrobný průběh svícení bolidu a také velmi přesný čas jeho přeletu pomocí velmi rychlých fotometrů – radiometrů na všech stanicích především v západní části sítě. Jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu (!) a jsou taktéž součástí našich automatických celooblohových kamer na všech našich stanicích. Díky všem těmto záznamům a také dvěma fotografickým záznamům ze spolupracují rakouské stanice Gahberg, které posloužily jako doplňkový zdroj informace pro potvrzení polohy atmosférické dráhy, bylo tedy možné popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě, dále jeho základní fyzikální parametry a také určit oblast kde by mohly být nalezeny jeho pozůstatky, které přečkaly průlet atmosférou, tedy meteority.
Co se tedy odehrálo po půlnoci 12. února nad střední Evropou?
Bolid byl naší kamerou v Kuchařovicích poprvé zachycen v 1 h 41 m 40 s středoevropského času, když se nacházel nad jižním Švýcarskem, poblíž průsmyku Svatého Gottharda, ve výšce 82 km nad hladinou moře. Pohyboval se k severozápadu po dráze jen mírně (o 8 stupňů) skloněné k zemi od vodorovné roviny. Letěl rychlostí přes 18 kilometrů za sekundu a pomalu se zjasňoval. Po 15 sekundách se přiblížil k bavorskému městu Augsburg, kde ve výšce 49 km došlo k rozpadu tělesa meteoroidu doprovázenému zjasněním. Bolid byl v tu chvíli dvakrát jasnější než Měsíc v úplňku. Další rozpady následovaly vzápětí. Jednotlivé úlomky byly dobře pozorovatelné a postupně pohasínaly. Největší úlomek přelétl Řezno (Regensburg) a ve výšce 36 km přestal být pozorovatelný (viz. mapka na obrázku 2). Od začátku bolidu uplynulo v tu chvíli 25 sekund. Zvláště délkou trvání, která byla umožněna tím, že do atmosféry vlétl po téměř vodorovné dráze, byl tento bolid mimořádný. Při pohledu z Kuchařovic letěl po celou dobu rovnoběžně s obzorem (obrázek 1), protože i když klesal k zemi, zároveň se přibližoval. Na začátku byl 622 km od stanice a na konci 278 km.
Naše předběžné výpočty ukazují, že meteoroid měl na začátku hmotnost zhruba 300 kg a rozměr půl metru. V okamžiku pohasnutí měl největší úlomek hmotnost asi 5 kg. Předpokládáme, že úlomky po pohasnutí pokračovaly po temné dráze a nakonec volným pádem spadly až na zemský povrch, kde nyní leží jako meteority. Výpočty se zahrnutím vlivu výškového větru ukazují, že malé úlomky do 100 gramů se mohou nacházet v dlouhém pásu táhnoucím se od Neutraublingu u Řezna přes Roding k Waldmünchenu. Ojedinělé větší kusy mohly dolétnout na české území. Největší meteorit, pokud se během temného letu nerozpadl, by mohl ležet dokonce až severně od Plzně. Vzhledem k rozsáhlosti pádové oblasti neplánujeme systematická hledání. Je ale možné, že nějaký úlomek spadl do obydlených míst a bude nalezen náhodou.
V tuto chvíli ještě pokračujeme ve zpracování dalších záznamů bolidu a v modelových výpočtech. Předpokládáme, že výsledky ještě zpřesníme.
Závěrem bychom rádi podělovali Dr. Radmile Brožkové z Českého hydrometeorologického ústavu za data o výškovém větru potřebná k výpočtu pádové oblasti meteoritů a taktéž Erwinu Filimonovi z hvězdárny v Gahbergu za poskytnutí dvou fotografických záznamů bolidu.
Pavel Spurný a Jiří Borovička
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
- února 2026 ve 23:45 SELČ
Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu EN120226_004140 pořízeného automatickou celooblohovou bolidovou kamerou na stanici Evropské bolidové sítě v Kuchařovicích u Znojma. Na snímku letí bolid nízko nad západním obzorem zleva doprava od souhvězdí Velkého psa skrz zapadající souhvězdí Orion až do souhvězdí Býka (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 2. Průmět zaznamenané světelné dráhy bolidu EN120226_004140 v atmosféře na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná světelná dráha byla dlouhá 410 km a těleso jí uletělo za 25 sekund. Stanice Evropské bolidové sítě jsou na mapě vyznačeny bílými čtverečky s černým středem. Stejně je označena poloha spolupracující hvězdárny v Gahbergu (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.