Velmi jasný bolid meteorického roje listopadových alfa Sextantid výborně zaznamenaný přístroji Evropské bolidové sítě
Nad ránem v úterý 18. listopadu 2025 velmi krátce po páté hodině středoevropského času proletěl pro pozorovatele z našeho území nad severozápadním obzorem velmi jasný bolid. Vzhledem k jeho vysoké srážkové rychlosti trval jen krátce, pouze 2 sekundy, přesto však díky jeho jasnosti a i délce dráhy upoutal pozornost mnoha náhodných pozorovatelů, z nichž někteří nám svá pozorování zaslali. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně brzo ráno v úterý 18. listopadu došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Stejně jako v jiných případech pro objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Bolid byl zaznamenán jak automatickými fotografickými celooblohovými kamerami, tak i speciálními videokamerami. Pro určení jeho atmosférické dráhy a i dalších parametrů jsme použili snímky z těch stanic naší bolidové sítě, kde v době přeletu bylo jasno a bolid byl tedy dobře zaznamenán. Výhodou bylo, že jasná obloha byla téměř na všech stanicích, které byly dráze bolidu nejblíže, tedy na stanicích na severozápadě našeho území a také Německa. Bylo to u nás z Přimdy u Rozvadova, Dubčan u Žatce, Růžové u Děčína, částečně též Šindelové u Kraslic a hlavně v Německu z Tautenburgu u Jeny. Zde bolid ve své nejjasnější části proletěl prakticky přesně zenitem, a jelikož zde máme širokoúhlou spektrální kameru, tak se kromě nultého řádu podařilo zachytit i výjimečně jasné a podrobné spektrum bolidu – viz obrázek 1. K tomu máme z našich stanic ještě k dispozici několik videozáznamů, které slouží především k přesnějšímu určení dynamiky průletu bolidu atmosférou. Rovněž tak máme zaznamenaný podrobný průběh svícení bolidu a také velmi přesný čas jeho přeletu pomocí velmi rychlých fotometrů – radiometrů. Jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu (!) a jsou taktéž součástí našich automatických celooblohových kamer na všech našich stanicích. Díky všem těmto záznamům, bylo tedy možné s velmi vysokou přesností popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě a také jeho základní fyzikální parametry.
Co se tedy odehrálo nad ránem 18. listopadu na severozápadě?
Přesně ve 4 hodiny 3 minuty a 37 sekund světového času vstoupil do zemské atmosféry malý meteoroid (dále značený také jako EN181125_040337) o hmotnosti pouhých 45 gramů a začal svítit natolik, že byl již zaznamenatelný našimi kamerami a dalšími přístroji. Bylo to velmi vysoko, ve výšce téměř 140 km nad Františkovými Lázněmi, jak je vidět na obrázku 2. Těleso se v té době pohybovalo velmi vysokou rychlostí 70 km/s a po dráze skloněné k zemskému povrchu 30 stupňů velmi krátce po svém začátku přeletělo hranice s Německem a pokračovalo v letu přibližně severozápadním směrem a velmi rychle zjasňovalo. V maximu dosáhl bolid jasnost srovnatelnou s Měsícem v úplňku, tedy mírně přes -12 magnitudu (při pohledu ze vzdálenosti 100 km). Světelná dráha bolidu v atmosféře zaznamenaná našimi přístroji byla 141 km dlouhá a těleso jí uletělo díky své mimořádně vysoké rychlosti pouze za 2 sekundy. Bolid pohasl ve výšce 69 km nad zemí jen nedaleko severozápadně od observatoře v Tautenburgu, kde také máme jednu z našich bolidových kamer, jak bylo v předešlém odstavci zmíněno. Jednalo se o těleso kometárního původu, tj. z obvykle velmi křehkého materiálu, nicméně tentokrát mělo těleso o něco pevnější strukturu, než tomu obvykle pro takové kometární bolidy bývá. Je zřejmé, že vzhledem k tomu, jak byl původní meteoroid malý a velmi rychlý, tak se v atmosféře zcela rozpadl a veškerá jeho původní hmota se úplně odpařila. Před srážkou se Zemí obíhal tento meteoroid Slunce po velmi protáhlé eliptické dráze skloněné o 150 stupňů k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy (tzv. retrográdní dráha), která je typická pro dlouhoperiodické komety V přísluní se dostával mezi dráhu Země a Venuše a v odsluní až daleko za dráhu poslední planety naší Sluneční soustavy, planety Neptun. Jeden oběh kolem Slunce mu trval 250 let. Tato dráha velmi dobře odpovídá dráze meteorického roje listopadových alfa Sextantid, a jedná se pravděpodobně o jednu z nejjasnějších, jaká kdy byla zaznamenaná.
Pavel Spurný
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
- listopadu 2025, 23:00 SEČ
Obrázek 1. Bolid EN181125_040337 na snímku pořízeného automatickou spektrální širokoúhlou kamerou na stanici Evropské bolidové sítě v Tautenburgu v Německu. Na snímku letí bolid (nultý řád uprostřed spektra) od souhvězdí Lva do souhvězdí Velké Medvědice. Kromě nultého řádu je vidět 1. a-1. řád spektra, který velmi dobře odpovídá spektrům velmi rychlých kometárních meteoroidů, kde nejjasnější jsou čáry vápníku (fialová), hořčíku a železa (zelená), slabší je pak oranžový sodík a červené jsou čáry křemíku a kyslíku. Kromě spektra bolidu je ještě pod ním nápadné i spektrum planety Jupiter, která je v souhvězdí Blíženců. (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 2. Průmět světelné dráhy bolidu EN181125_040337 v atmosféře na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná světelná dráha byla dlouhá 141 km a těleso jí uletělo za 2 sekundy. Stanice Evropské bolidové sítě jsou na mapě vyznačeny bílými čtverečky s černým středem, přičemž je vidět, že bolid proletěl prakticky přesně nad observatoří v Tautenburgu, kde je také jedna ze stanic Evropské bolidové sítě. Bylo to ve výšce 78 km a jen krátce po dosažení maximální jasnosti (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.