Jasný bolid nad Rakouskem a Maďarskem 15. listopadu 2025 zaznamenaný přístroji Evropské bolidové sítě skončil pravděpodobně pádem meteoritů
V noci z pátku na sobotu 15. listopadu 2025 velmi krátce před čtvrtou hodinou středoevropského času proletěl pro pozorovatele z našeho území relativně nízko nad jihovýchodním obzorem velmi jasný bolid. Na většině našeho území bylo zataženo a navíc i díky pokročilé noční hodině jsme tentokrát zatím nedostali žádné vizuální pozorování od náhodných svědků. Nicméně i tak díky záznamům z přístrojů naší bolidové sítě jsme bolid okamžitě identifikovali a podáváme touto formou tedy vysvětlení, k čemu přesně došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Stejně jako v jiných případech pro objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Bolid byl zaznamenán jak automatickými fotografickými celooblohovými kamerami, tak i speciálními videokamerami. Pro určení jeho atmosférické dráhy a i dalších parametrů jsme použili snímky z těch stanic naší bolidové sítě kde v době přeletu bylo aspoň částečně jasno a bolid byl tedy zaznamenán. Bylo to u nás z Lysé hory (viz obrázek 1, kde je výřez z celooblohového snímku zachycující bolid nad jižním obzorem) a Svratouchu, a dále pak z rakouského Martinsbergu a ze Staré Lesné ze Slovenska. K tomu máme z našich stanic ještě k dispozici několik videozáznamů, které slouží především k přesnému určení dynamiky průletu bolidu atmosférou a to z Martinsbergu, Staré Lesné a Kunžaku v jižních Čechách. Rovněž tak máme zaznamenaný podrobný průběh svícení bolidu a také velmi přesný čas jeho přeletu pomocí velmi rychlých fotometrů – radiometrů. Jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu (!) a jsou taktéž součástí našich automatických celooblohových kamer na všech našich stanicích. Díky všem těmto záznamům bylo tedy možné s velmi vysokou přesností popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě a také jeho základní fyzikální parametry.
Co se tedy odehrálo v noci ze 14. na 15. listopadu jihovýchodně od našeho území?
Přesně ve 2 hodiny 59 minut a 17 sekund světového času vstoupil do zemské atmosféry středně velký meteoroid (dále značený také jako EN151125_025917) o hmotnosti kolem 17 kilogramů a začal svítit natolik, že byl již zaznamenatelný našimi kamerami a dalšími přístroji. Bylo to ve výšce 89 km východně od Vídně, jak je vidět na obrázku 2. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 20 km/s a po dráze skloněné k zemskému povrchu 40 stupňů pokračovalo v letu přibližně jihovýchodním směrem a postupně zjasňovalo. V maximu dosáhl bolid jasnost srovnatelnou s Měsícem v úplňku, tedy -12 magnitudu (při pohledu ze vzdálenosti 100 km). Světelná dráha bolidu v atmosféře zaznamenaná našimi přístroji byla 103 km dlouhá a těleso jí uletělo za 6 sekund. Bolid pohasl ve výšce 23.8 km nad zemí severozápadně od maďarského města Györ. I když původní těleso bylo relativně pevné, tak se v atmosféře rozpadalo a velká většina jeho původní hmoty se odpařila. Domníváme se nicméně, že nepříliš velké množství malých meteoritů dopadlo až na zemský povrch. Hlavní kus, který doletěl nejdál, může mít kolem půl kilogramu. Úlomky menších hmotností se budou nacházet severozápadně od něj. Pádovou oblast jsme zatím počítali předběžně s využitím balónových měření větru z Vídně a Budapešti. Je znázorněna na obrázku 3. Místo dopadu je výškovým větrem výrazně ovlivněno a měření z Vídně a Budapešti se poměrně významně liší. Proto vychází pádová oblast relativně velká. Plánujeme proto pádovou oblast v brzké době upřesnit až získáme meteorologický model větru pro dané místo a čas.
Před srážkou se Zemí obíhal meteoroid Slunce po eliptické dráze skloněné o 18 stupňů k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se dostával zhruba až téměř k oběžné dráze Venuše a v odsluní do poloviny mezi dráhy Marsu a Jupiteru, tedy do oblasti hlavního pásu asteroidů. Jeden oběh kolem Slunce mu trval o dva a tři čtvrtě pozemské roky.
Pavel Spurný a Jiří Borovička
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
- listopadu 2025, 23:30 SEČ
Obrázek 1. Bolid EN151125_025917 na výřezu z celooblohového snímku pořízeného automatickou celooblohovou kamerou na stanici Evropské bolidové sítě na Lysé hoře. Na snímku letí bolid nad jižním obzorem od hvězdy Rigel ze souhvězdí Orion k souhvězdí Velkého psa. Přerušování světelné stopy (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 2. Průmět světelné dráhy bolidu EN151125_025917 v atmosféře na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná světelná dráha byla dlouhá 103 km a těleso jí uletělo za 6 sekund. Stanice Evropské bolidové sítě jsou na mapě vyznačeny bílými čtverečky s černým středem. (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázek 3. Předběžně vyznačená pádová oblast meteoritů v blízkosti maďarsko-slovenské hranice s orientačním uvedením očekávaných hmotností meteoritů. Největší meteorit by mohl mít hmotnost až kolem půl kilogramu. Je ale možné, že v důsledku pozdních rozpadů se mohou v oblasti větších meteoritů nacházet i meteority mnohem menší. (autor: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Aktualita z 20. listopadu 2025: Zpřesnění pádové oblasti meteoritů na základě modelu profilu výškového větru pro čas a místo pohasnutí bolidu
Jak jsme již v původní zprávě z 16. listopadu zmiňovali, tak v té době byla pádová oblast určená na základě balonových měření větru z Vídně a Budapešti z půlnoci před průletem bolidu. Zároveň jsme avizovali její zpřesnění až budeme mít přesný model profilu výškového větru pro čas a místo pohasnutí bolidu. Ten nám včera poskytla Dr. Radmila Brožková z Českého hydrometeorologického ústavu, za což jí tímto děkujeme. Zveřejňujeme tedy zpřesněnou pádovou oblast, která jak je možné vidět z porovnání původní (obrázek 3) a nové (obrázek 4) pádové oblasti, je jak se dalo čekat výrazně menší, nicméně polohou se oproti původní nijak zásadně neliší. Co se týče dat ohledně bolidu, tak vše zůstalo stejné jako bylo v původní zprávě ze 16. listopadu.
Obrázek 4. Schematické znázornění pádové oblasti meteoritů určené na základě původních dat o bolidu a modelu profilu výškového větru pro čas a místo pohasnutí bolidu (model ALADIN). Vyznačené hmotnosti ukazují teoretickou polohu dopadu kulového meteoritu dané hmotnosti. Neznamená to, že meteority všech vyznačených hmotností se musí v oblasti vyskytovat. Upozorňujeme také, že uvedené hmotnosti jsou pouze orientační a nalezená hmotnost/velikost meteoritu v určitém místě se může lišit podle jeho tvaru a skutečné hustoty. (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth)
Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.