Velmi jasná Taurida podrobně zaznamenaná přístroji Evropské bolidové sítě za svítání 7. listopadu 2025
V pátek 7. listopadu krátce před šestou ráno středoevropského času, tedy již za pokročilého svítání, proletěl jihovýchodně od našeho území jasný meteor - bolid. Protože v tu dobu bylo jasno kromě západní části nejen nad naším územím, ale i nad velkou částí Střední Evropy, tak tento dlouhý bolid jak co do délky světelné dráhy, tak i co do trvání, upoutal pozornost velkého počtu náhodných pozorovatelů a někteří z nich nám také svá pozorování nahlásili. Jelikož jich bylo více než 50, což je neobvykle hodně, tak touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně brzo ráno za svítání v pátek 7. listopadu došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Protože obloha již byla vlivem svítání hodně světlá, tak některé celooblohové fotografické kamery, které pořizují snímky jen v noci, v nejvýchodnější části už buď skončily svou činnost anebo měly oblohu již tak přezářenou, že bolid na snímcích téměř zanikl. Nicméně i tak se tento jasný bolid podařilo na několika stanicích, které byly i relativně blízko jeho dráhy, na přezářené obloze velmi dobře nalézt a tyto záznamy použít pro další vyhodnocení. Byly to především kamery na stanicích ve slovenském Hurbanově (viz obrázek 1), dále pak na jižní Moravě ve Veselí nad Moravou a Kuchařovicích a také v rakouském Martinsbergu a rovněž tak použitelný snímek byl ještě ze Staré Lesné v Tatrách. Dalším významným zdrojem našich přístrojových dat byly video kamery, které pracují i ve dne, avšak nepokrývají kromě dvou stanic (Ondřejov a Kunžak) celou oblohu. Celkem byl tento bolid zaznamenán devíti těmito kamerami na sedmi našich stanicích. Ty nejvhodnější záznamy, tj. především ty z největší blízkosti ke dráze bolidu, tedy z Veselí nad Moravou a Kuchařovic, jsme použili pro jeho popis. Na obrázku 2 je složený snímek z video záznamu právě z Veselí nad Moravou, který pěkně dokumentuje, o jak výrazný jev na obloze se jednalo. K tomu máme zaznamenaný podrobný průběh svícení bolidu a také velmi přesný čas jeho přeletu získaný pomocí velmi rychlých fotometrů – radiometrů. Jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu (!) a jsou taktéž součástí našich automatických celooblohových kamer na všech našich stanicích. Z nejbližších stanic (Hurbanovo a Veselí nad Moravou) byl bolid natolik jasný, že i tyto záznamy průběhu jeho svícení jsou velmi dobře použitelné pro další zpracování. Kromě všech těchto záznamů v přímém světle se nám podařilo získat i podrobné spektrální záznamy z našich video kamer z Ondřejova, což je důležité především pro určení složení tohoto meziplanetárního tělesa (meteoroidu). Díky všem těmto záznamům, bylo tedy možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě a také jeho základní fyzikální parametry.
Co se tedy přesně odehrálo za svítání 7. listopadu krátce před šestou hodinou ranní SEČ nad západním Maďarskem?
Přesně ve 4 hodiny 56 minut a 34 sekund světového času vstoupil do zemské atmosféry malý meteoroid (dále značený také jako EN071125_045634) o hmotnosti jen o málo víc než jeden kilogram a začal svítit natolik, že byl již zaznamenatelný našimi kamerami, i když bylo na většině z nich již pokročilé svítání. Bylo to ve výšce 108.3 km nad městem Oberwart na jihovýchodě Rakouska blízko hranice s Maďarskem a těleso se v té době pohybovalo rychlostí 30.4 km/s. Po dráze s relativně malým sklonem k zemskému povrchu pouhých 19 stupňů pokračovalo v letu přibližně východním směrem (5 stupňů k jihu) a postupně zjasňovalo. Začalo se také velmi brzy rozpadat, o čemž svědčí mnohonásobná významná krátká zjasnění na jeho světelné křivce, z nichž nejjasnější bylo ve výšce 79 km a dosáhlo téměř -12 absolutní magnitudu, tedy jasnost srovnatelnou s jasností Měsíce, který v tu dobu svítil nad západním obzorem (viz obrázek 1). Světelná dráha v atmosféře byla ve srovnání s obvyklými bolidy kometárního původu velmi dlouhá, celkem měřila 162 km (viz obrázek 3) a těleso jí uletělo za 5.6 sekundy. Jak je znázorněno na obrázku 3, bolid pohasl severně od Balatonu nedaleko města Veszprém ve výšce 55.2 km. Během jeho dlouhého letu se toto malé meziplanetární těleso zcela rozpadlo a shořelo vysoko v atmosféře, takže žádný makroskopicky významný úlomek z něho na zemský povrch nedopadl.
Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po relativně výstředné dráze, která byla jen málo (5.4 stupňů) skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. Jak je vidět z obrázku 4, tak v přísluní se dostával přesně dovnitř dráhy planety Merkur a v odsluní se nejdále dostával až do blízkosti dráhy největší planety Sluneční soustavy, tedy k Jupiteru. Jeden oběh kolem Slunce mu trval 3.4 pozemských let. Tato dráha velmi dobře odpovídá dráze nedávno objevené větve jižních Taurid, kterou jsme identifikovali a přesně popsali během mimořádné aktivity tohoto roje v roce 2015. Tento objev je popsaný v práci Spurný a kolektiv z roku 2017 a publikovaný v časopise Astronomy and Astrophysics. A právě pro letošní rok pro toto období byla předpovězena zvýšená aktivita této nové větve, což potvrzuje nejen tento bolid, ale mnoho dalších, které jsme v uplynulém týdnu našimi přístroji zaznamenali. Tento je však z dosud zaznamenaných bolidů tohoto roje v letošním roce nejjasnější. Celý složitý komplex meteorického roje Taurid souvisí s krátkoperiodickou kometou Encke jakožto pravděpodobným mateřským tělesem a i fyzikální parametry tohoto bolidu potvrzují jeho kometární původ.
Pavel Spurný a Lenka Kotková
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
- listopadu 2025, 15:00 SEČ
Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu ze 7. listopadu 2025 pořízeného v době jeho přeletu automatickou celooblohovou kamerou na stanici Evropské bolidové sítě v Hurbanově na jižním Slovensku. Na snímku je bolid na již hodně světlé obloze vpravo od Měsíce nízko nad jižním obzorem. Přerušování světelné stopy (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 2. Složený snímek z videozáznamu bolidu ze 7. listopadu 2025 pořízeného videokamerou ze stanice Evropské bolidové sítě ve Veselí nad Moravou. Na snímku je bolid viditelný jako dominantní objekt s několika výraznými zjasněními na světlé obloze nízko nad jižním obzorem (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 3. Průmět světelné dráhy bolidu EN071125_045634 v atmosféře na zemský povrch. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla rovných 162 km dlouhá a bolid jí uletěl za 5.6 sekund, přičemž průměrný sklon k zemskému povrchu byl pouhých 19 stupňů. Stanice Evropské bolidové sítě jsou na mapě vyznačeny bílými čtverečky s černým středem. (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázek 4. Schematické znázornění dráhy meteoroidu EN071125_045634 ve Sluneční soustavě. Jedná se o průmět dráhy do roviny ekliptiky. Jeden oběh kolem Slunce tomuto meteoroidu patřícímu k meteorickému roji jižních Taurid trval 3.4 let (autor: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.