Velmi jasný bolid nad Polskem 24. července 2025 zaznamenaný přístroji Evropské bolidové sítě skončil pravděpodobně pádem malých meteoritů
V noci ze středy na čtvrtek 23./24. července 2025 krátce před půl druhou hodinou středoevropského letního času proletěl pro pozorovatele z našeho území relativně nízko nad severním obzorem velmi jasný bolid. Přes pokročilou noční hodinu upoutal pozornost mnoha náhodných pozorovatelů, z nichž někteří nám své pozorování nahlásili. Podle některých svědectví bolid během temné bezměsíčné noci na krátkou chvíli osvítil celou krajinu. Prostřednictvím webového formuláře jsme k dnešnímu dni obdrželi dvacet hlášení z různých míst České republiky. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Stejně jako v jiných případech pro objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Bolid byl zaznamenán jak automatickými fotografickými celooblohovými kamerami, tak i speciálními videokamerami. Pro určení jeho atmosférické dráhy a i dalších parametrů jsme použili snímky výhradně ze severních stanic naší bolidové sítě a to z Frýdlantu (viz obrázek 1, kde je výřez z celooblohového snímku zachycující bolid nad severovýchodním obzorem), Růžové u Děčína a Polomu v Orlických horách. Z větší vzdálenosti byl bolid vyfotografován na dalších osmi stanicích. K tomu máme z našich stanic ještě k dispozici několik videozáznamů, které slouží především k přesnému určení dynamiky průletu bolidu atmosférou. Rovněž tak máme zaznamenaný podrobný průběh svícení bolidu a také velmi přesný čas jeho přeletu pomocí velmi rychlých fotometrů – radiometrů. Jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu (!) a jsou taktéž součástí našich automatických celooblohových kamer na všech našich stanicích. Kromě všech těchto záznamů v přímém světle se nám podařilo získat i spektrální záznamy, což je důležité především pro určení složení tohoto meziplanetárního tělesa (meteoroidu). Díky všem těmto záznamům, bylo tedy možné s velmi vysokou přesností popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě a také jeho základní fyzikální parametry.
Co se tedy odehrálo v noci z 23. na 24. července nad západem Polska?
Přesně ve 23 hodin 28 minut a 24 sekund světového času vstoupil do zemské atmosféry středně velký meteoroid (dále značený také jako EN230705_232824) o hmotnosti přes padesát kilogramů a začal svítit natolik, že byl již zaznamenatelný našimi kamerami a dalšími přístroji. Bylo to ve výšce 97 km jihovýchodně od polského města Zelená Hora, jak je vidět na obrázku 2. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 22 km/s a po dráze skloněné k zemskému povrchu 66 stupňů pokračovalo v letu přibližně severovýchodním směrem a postupně zjasňovalo. V druhé polovině dráhy jasnost bolidu velmi rychle kolísala. Zaznamenali jsme přes dvacet výrazných krátkých výbuchů způsobených uvolněním a rychlým odpařením drobných částeček meteoroidu. V maximu dosáhl bolid desetkrát větší jasnosti než Měsíc v úplňku (při pohledu ze vzdálenosti 100 km). Jednalo se tak o jeden z nejjasnějších bolidů viditelných z našeho území za poslední roky. Světelná dráha bolidu v atmosféře zaznamenaná našimi přístroji byla 79 km dlouhá a těleso jí uletělo za 4,2 sekundy. Bolid pohasl ve výšce 25 km nad zemí. Vzhledem k tomu, že původní těleso bylo buď složeno z málo soudržného materiálu, nebo bylo výrazně rozpraskané a tudíž se snadno během letu atmosférou rozpadalo, velká většina původní hmoty se odpařila. Domníváme se nicméně, že nepříliš velké množství malých meteoritů dopadlo až na zemský povrch. Pravděpodobou oblast dopadu meteoritů pro jednotlivé hmotnosti jsme sice určili, ale po dohodě s kolegy polského projektu Skytinel, kterým jsme tyto informace poskytli, zveřejníme mapku pádové oblasti až 7. srpna.
Před srážkou se Zemí obíhal meteoroid Slunce po eliptické dráze skloněné o 27 stupňů k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se dostával zhruba doprostřed oběžných drah Venuše a Země a v odsluní do poloviny mezi dráhy Marsu a Jupiteru, tedy do oblasti hlavního pásu asteroidů. Jeden oběh kolem Slunce mu trval o něco více než tři pozemské roky.
Jiří Borovička, Pavel Spurný a Lukáš Shrbený
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
- července 2025 v 17:00 SELČ
Obrázek 1. Bolid EN230705_232824 na výřezu z celooblohového snímku pořízeného automatickou celooblohovou kamerou na stanici Evropské bolidové sítě ve Frýdlantu v Libereckém kraji. Na snímku letí bolid nad severovýchodním obzorem. Přerušování světelné stopy (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 2. Průmět světelné dráhy bolidu EN230705_232824 v atmosféře na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná světelná dráha byla dlouhá 79 km, avšak kvůli relativně velkému sklonu 66 stupňů se průmět jeví relativně krátký. Trojúhelníky jsou vyznačené polohy nejbližších stanic, které bolid vyfotografovaly (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.