Jasný bolid nad Ukrajinou 5. července 2025 zaznamenaný přístroji Evropské bolidové sítě skončil pravděpodobně pádem malých meteoritů
Krátce po večerním soumraku v sobotu 5. července 2025, proletěl nad západní Ukrajinou jasný bolid, který byl zaznamenán speciálními přístroji na stanicích Evropské bolidové sítě. K objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu byly použity záznamy ze tří stanic na Slovensku, a to 4 fotografické, dva video záznamy a jeden radiometrický, který zaznamenává průběh svícení bolidu s rychlostí 5000 vzorků za sekundu. Nejblíže byl bolid stanici Kolonica, kde jsme získali celooblohový fotografický snímek (výřez je na obrázku 1), fotografické spektrum a video zachycující podrobný průběh rozpadů původního tělesa. Dále byly použity záznamy ze stanic Stará Lesná a Rimavská Sobota. Již na začátku týdne jsme určili atmosférickou a heliocentrickou dráhu bolidu. Pro podrobný popis a modelování rozpadů a pádové oblasti však bylo potřeba pečlivě proměřit fragmenty na videozáznamech, udělat modelování dynamiky a světelné křivky a získat přesný model atmosférického větru. Nyní uvádíme souhrnný popis celého jevu.
Co se tedy odehrálo 5. července krátce po setmění nad západem Ukrajiny?
Přesně ve 20 hodin 16 minut a 46 sekundy světového času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o velikosti zhruba čtvrt metru (dále značený také jako EN050725_201646). Našimi kamerami byl poprvé zaznamenatelný ve výšce 84.8 km nedaleko ukrajinsko-polské hranice, jak je vidět na obrázku 2. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 13.7 km/s po dráze skloněné k zemskému povrchu 51.0 stupňů a pokračovalo v letu přibližně východním směrem a postupně zjasňovalo a také se velmi brzy začalo rozpadat a brzdit. Světelná dráha bolidu v atmosféře zaznamenaná našimi přístroji byla 74.7 km dlouhá a těleso jí uletělo za necelých 7 sekund. Nejpevnější část meteoroidu pronikla relativně hluboko do atmosféry a přestala svítit ve výšce 26.8 km západně od města Lvov. Z naší analýzy vyplývá, že i když se jednalo o křehčí materiál, než běžně mají tzv. obyčejné chondrity, tak se jeho původní hmota během letu atmosférou zcela nespotřebovala a několik malých úlomků (meteoritů) mohlo dopadnout na zemský povrch. Na videozáznamech je přímo vidět 7 fragmentů a hlavní těleso. Rozpady, ze kterých pochází první čtyři fragmenty, proběhly ve výškách mezi 65 a 49 km. Z těchto úlomků pravděpodobně na zem nedopadly žádné meteority, pokud ano, budou mít jen jednotky gramů a budou se nacházet západně od pádové oblasti meteoritů pocházejících z rozpadů ve výškách 36 až 29 km (obrázek 3). Dva největší meteority by mohly mít 200 - 300 gramů, pokud se na konci dále nerozpadly, což podle jejich vzhledu na našich záznamech nelze vyloučit. Z hlediska možného nálezu se jedná o relativně příznivý pád, protože na celkem malou plochu dopadlo několik desítek malých meteoritů a možná i jeden nebo dva o velikosti přes sto gramů. Bohužel ale k pádu došlo ve válkou postižené zemi, navíc velkou část oblasti tvoří les, který v aktuálním období nejvyšší vegetace nemusí mít přehledný podrost, což případné hledání významně ztěžuje.
Bolid zaznamenaly i kamery polského projektu Skytinel, domníváme se však, že jejich výpočet pádové oblasti není přesný. [https://skytinel.com/bolid-nad-ukraina-mozliwy-spadek-niewielkich-meteorytow/]
Závěrem bychom rádi poděkovali Dr. Radmile Brožkové z Českého hydrometeorologického ústavu za data o výškovém větru potřebná k výpočtu pádové oblasti meteoritů. Děkujeme také pracovníkům Astronomického ústavu Slovenské akademie věd za spolupráci při provozování Evropské bolidové sítě na Slovensku.
Jiří Borovička, Pavel Spurný a Lukáš Shrbený
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
- července 2025 v 17:00 SELČ
Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu z 5. července 2025 pořízeného v době jeho přeletu automatickou celooblohovou kamerou na stanici Evropské bolidové sítě v Kolonici na východním Slovensku. Na snímku letí bolid nad severovýchodním obzorem. Přerušování světelné stopy (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 2. Průmět světelné dráhy bolidu bolidu EN050725_201646 v atmosféře na zemský povrch (žlutá šipka). Celková zaznamenaná dráha bolidu byla necelých 75 km dlouhá a bolid jí uletěl za 6.5 sekundy, přičemž průměrný sklon k zemskému povrchu byl 51.1 stupně (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázek 3. Schematické znázornění oblasti, kam mohly dopadnout úlomky původního meteoroidu, které přečkaly průlet tohoto meziplanetárního tělesa atmosférou Země. Vyznačené hmotnosti ukazují teoretickou polohu dopadu kulového meteoritu dané hmotnosti. Neznamená to, že meteority všech vyznačených hmotností se musí v oblasti vyskytovat. Upozorňujeme také, že uvedené hmotnosti jsou pouze orientační a nalezená hmotnost/velikost meteoritu v určitém místě se může lišit podle jeho skutečné hustoty a tvaru. Vlivem větrného profilu se v oblasti mohou nacházet i meteority menší než 10 gramů a to spíše v její severní části(grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.