Jasný bolid nad Polskem 16. června 2025 zaznamenaný přístroji Evropské bolidové sítě skončil pravděpodobně pádem malých meteoritů
Krátce před půlnocí středoevropského letního času 16. června 2025, proletěl pro pozorovatele z našeho území relativně nízko nad severním obzorem jasný bolid. Přes velkou část střední Evropy právě přecházela nesouvislá oblačnost, ale i tak tento bolid upoutal pozornost mnoha náhodných pozorovatelů, z nichž někteří nám také své pozorování nahlásili. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně v pondělí 16. června došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Stejně jako v jiných případech pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. I přes částečně zataženou oblohu se bolid opticky podařilo velmi dobře zaznamenat na velkém počtu našich stanic. A to jak automatickými fotografickými celooblohovými kamerami, tak i speciálními videokamerami. Pro určení jeho atmosférické dráhy a i dalších parametrů jsme použili snímky výhradně ze severních stanic naší bolidové sítě a to především z Frýdlantu (viz obrázek 1, kde je výřez z celooblohového snímku zachycující bolid nad severovýchodním obzorem) a Růžové u Děčína. Dále byl dobře zaznamenaný ze stanice Polom v Orlických horách a z větší vzdálenosti na dalších stanicích. K tomu máme z těchto našich stanic ještě k dispozici několik videozáznamů, které slouží především k přesnému určení dynamiky průletu bolidu atmosférou a také ukazují přímo viditelnou fragmentaci tělesa v atmosféře. Rovněž tak máme zaznamenaný podrobný průběh svícení bolidu a také velmi přesný čas jeho přeletu pomocí velmi rychlých fotometrů – radiometrů. Jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu (!) a jsou taktéž součástí našich automatických celooblohových kamer na všech našich stanicích. Kromě všech těchto záznamů v přímém světle se nám podařilo získat i spektrální záznamy, což je důležité především pro určení složení tohoto meziplanetárního tělesa (meteoroidu). Díky všem těmto záznamům, bylo tedy možné s velmi vysokou přesností popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě a také jeho základní fyzikální parametry.
Co se tedy odehrálo 16. června krátce před půlnocí SELČ nad západem Polska?
Přesně ve 21 hodin 52 minut a 44 sekundy světového času vstoupil do zemské atmosféry menší meteoroid (dále značený také jako EN160625_215244) o hmotnosti sedmi kilogramů a začal svítit natolik, že byl již zaznamenatelný našimi kamerami. Bylo to ve výšce 77.6 km nedaleko jihovýchodně od polského města Zelená Hora, jak je vidět na obrázku 2. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 14.1 km/s po dráze skloněné k zemskému povrchu 55.7 stupňů a pokračovalo v letu přibližně východním směrem a postupně zjasňovalo a také se velmi brzy začalo rozpadat a brzdit. V maximu dosáhl bolid absolutní jasnost (jasnost normovaná na vzdálenost 100km) -10 magnitudy, což je přibližně o 2 magnitudy méně, než je jasnost Měsíce v úplňku. Světelná dráha bolidu v atmosféře zaznamenaná našimi přístroji byla 63 km dlouhá a těleso jí uletělo za necelých 5 sekund. I když se jednalo o malý meteoroid, tak díky své soudržnosti a pevnému materiálu pronikl relativně hluboko do atmosféry a přestal svítit ve výšce 25.9 km nedaleko západně od města Wschowa. Z naší analýzy vyplývá, že i když se jednalo o poměrně malé těleso (meteoroid), tak se jeho původní hmota během letu atmosférou zcela nespotřebovala a několik malých úlomků (meteoritů) mohlo dopadnout na zemský povrch. Z hlediska možného nálezu se nejedná o příznivý pád, protože na zem dopadlo jen málo meteoritů, jsou to pravděpodobně jen jednotky kusů, přičemž největší může mít kolem čtvrt kilogramu a další jsou výrazně menší. Navíc k tomuto pádu došlo v nejvyšším vegetačním období, což hledání významně ztěžuje. Jak lze vidět z obrázku 3, kde je schematicky znázorněná pádová oblast (je to nejpravděpodobnější oblast omezená jednou směrodatnou odchylkou, není tedy vyloučené, že některé úlomky mohou být i mimo ní), lze tuto oblast rozdělit na dvě části podle výšky, ve které dané fragmenty vznikly. Fragmenty pocházející z rozpadů ve výškách nad 35 km by se měly nacházet v červené části pádové oblasti, fragmenty z rozpadu na úplném konci světelné dráhy v modré oblasti. Fragmenty z rozpadu na konci mají větší pravděpodobnost, že doletěly až na zem. Velkou většinu oblasti tvoří zemědělsky obdělávaná půda.
Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po nepříliš výstředné dráze, která byla jen 8 stupňů skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se dostával právě jen ke dráze Země a v odsluní se nejdále dostával těsně za vnější hranici hlavního pásu asteroidů ležícího mezi dráhami planet Mars a Jupiter. Jeden oběh kolem Slunce mu trval 3.35 pozemských let.
Závěrem bychom rádi podělovali Dr. Radmile Brožkové z Českého hydrometeorologického ústavu za data o výškovém větru potřebná k výpočtu pádové oblasti meteoritů.
Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
- června 2025 v 22:00 SELČ
Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu z 16. června 2025 pořízeného v době jeho přeletu automatickou celooblohovou kamerou na stanici Evropské bolidové sítě ve Frýdlantu v Libereckém kraji. Na snímku letí bolid nad severovýchodním obzorem. Přerušování světelné stopy (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 2. Průmět světelné dráhy bolidu EN160625_215244 v atmosféře na zemský povrch (žlutá šipka). Celková zaznamenaná dráha bolidu byla necelých 63 km dlouhá a bolid jí uletěl za 5 sekund, přičemž průměrný sklon k zemskému povrchu byl 55.7 stupně (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázek 3. Schematické znázornění oblasti, kam mohly dopadnout úlomky původního meteoroidu, které přečkaly průlet tohoto meziplanetárního tělesa atmosférou Země. Červená část oblasti vyznačuje plochu, kam měly dopadnout úlomky z rozpadů ve výškách nad 35 km, modrá část oblasti pak plochu, kam dopadly úlomky z rozpadu na úplném konci světelné dráhy. Vyznačené hmotnosti ukazují teoretickou polohu dopadu kulového meteoritu dané hmotnosti. Neznamená to, že meteority všech vyznačených hmotností se musí v oblasti vyskytovat. Upozorňujeme také, že uvedené hmotnosti jsou pouze orientační a nalezená hmotnost/velikost meteoritu v určitém místě se může lišit podle jeho skutečné hustoty a tvaru (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.