Dlouhý bolid za svítání nad Polskem 21. března 2025 podrobně zachycený přístroji Evropské bolidové sítě
V pátek 21. března krátce před půl šestou ráno středoevropského času, tedy již za pokročilého svítání, proletěl severně od našeho území jasný meteor - bolid. Protože v tu dobu bylo jasno nejen nad naším územím, ale i nad většinou Střední Evropy, tak tento dlouhý bolid jak co do délky světelné dráhy, tak i co do trvání, upoutal pozornost velkého počtu náhodných pozorovatelů a někteří z nich nám také svá pozorování nahlásili. Jelikož jich bylo více než 50, což je neobvykle hodně, tak touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně brzo ráno za svítání v pátek 21. března došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Protože obloha již byla vlivem svítání hodně světlá, tak celooblohové fotografické kamery, které pořizují snímky jen v noci, už byly v činnosti jen západní části sítě. Nicméně i tak se podařilo na čtyřech těchto kamerách bolid na přezářené obloze nalézt (Kunžak, Kocelovice, Přimda a Růžová u Děčína). Hlavním zdrojem našich přístrojových dat ovšem byly video kamery, které pracují i ve dne avšak nepokrývají kromě dvou stanic (Ondřejov a Kunžak) celou oblohu. Celkem byl tento bolid zaznamenán osmi těmito kamerami na sedmi našich stanicích. Ty nejvhodnější záznamy, tj. především ty z největší blízkosti ke dráze bolidu, jsme použili pro jeho popis. Na obrázku 1 je ukázka, jak tento bolid vypadal ze stanice Červená hora (oblast Libavá, Olomoucký kraj). Jedná se o složený snímek z videa, které je taktéž jako ukázka přiloženo. Poněkud jinak (hlavně co se týče sklonu dráhy k obzoru) tento bolid vypadal z dalšího našeho pozorovacího stanoviště v Říčanech u Prahy, kde na obrázku 2 je opět složený snímek z videa. Kromě těchto záznamů máme ještě podrobná videa z Ondřejova, Kunžaku, Lysé hory, Přimdy a rakouského Martinsbergu. Díky těmto záznamům, bylo tedy možné zatím předběžně (postupně to však určíme velmi přesně) popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě a také jeho základní fyzikální parametry.
Co se tedy přesně odehrálo za svítání krátce před půl šestou SEČ 21. března 2025 nad Polskem?
Přesně ve 4 hodiny 24 minut a 44 sekund světového času vstoupil do zemské atmosféry malý meteoroid (dále značený také jako EN210325_042444) o hmotnosti kolem jednoho kilogramu a začal svítit natolik, že byl již zaznamenatelný našimi kamerami. Bylo to ve výšce 98 km nad jihozápadem Polska a těleso se v té době pohybovalo rychlostí 29 km/s a po dráze s relativně malým sklonem k zemskému povrchu pouhých 15 stupňů pokračovalo v letu přibližně východním směrem (10 stupňů k severu) a postupně zjasňovalo a také se velmi brzy začalo rozpadat. Jeho světelná dráha v atmosféře byla ve srovnání s obvyklými bolidy velmi dlouhá, celkem měřila prakticky přesně 200 km (viz obrázek 3) a těleso jí uletělo za 7.4 sekundy. Jak je znázorněno na obrázku 3, bolid pohasl ve výšce 45 km nad zemí poblíž polského města Kalisz. Během jeho dlouhého letu se toto malé meziplanetární těleso zbrzdilo na konečných 15km/s a všechna jeho původní hmota se spotřebovala a žádný makroskopicky významný úlomek na povrch nedopadl.
Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po relativně výstředné dráze, která byla jen málo (5 stupňů) skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. Jak je vidět z obrázku 4, tak v přísluní se dostával přasně ke dráze planety Merkur a v odsluní se nejdále dostával až do blízkosti dráhy největší planety Sluneční soustavy, tedy k Jupiteru. Jeden oběh kolem Slunce mu trval prakticky přesně 4 pozemské roky. Tato dráha velmi dobře odpovídá dráze meteorického roje eta Virginid, který je v činnosti právě v tomto období a tak se zcela prokazatelně jednalo o meteoroid patřící k tomuto roji. V letošním roce je aktivita tohoto roje citelně zvýšená, během tohoto týdne, je to již několikátý bolid patřící k tomuto roji, který jsme našimi přístroji zaznamenali. Tento je však význačný především svou velikostí, protože se jedná o vůbec jeden z největších, jaký jsme kdy od tohoto meteorického roje zaznamenali.
Pavel Spurný a Lukáš Shrbený
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
- března 2025, 7:00 SEČ
Složený snímek z videozáznamu bolidu z 21. března 2025 pořízeného videokamerou na stanici Evropské bolidové sítě na Červené hoře. Na snímku je bolid na světlé obloze nízko nad severním obzorem (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 2. Složený snímek z videozáznamu bolidu z 21. března 2025 pořízeného videokamerou ze Říčan u Prahy. Na snímku je bolid na světlé obloze nízko nad severovýchodním obzorem (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 3. Průmět světelné dráhy bolidu EN210325_042444 v atmosféře na zemský povrch. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla rovných 200 km dlouhá a bolid jí uletěl za 7.4 sekund, přičemž průměrný sklon k zemskému povrchu byl pouhých 15 stupňů (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázek 4. Schematické znázornění dráhy meteoroidu EN210325_042444 ve Sluneční soustavě. Jedná se o průmět dráhy do roviny ekliptiky. Jeden oběh kolem Slunce tomuto meteoroidu patřícímu k meteorickému roji eta Virginid trval 4 roky (autor: Astronomický ústav AV ČR).
Video 1. Bolid EN210325_042444 jak ho zaznamenala video kamera na stanici Evropské bolidové sítě na Červené hoře (zdroj: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.