Mimořádně dlouhý tečný bolid krátce po půlnoci 4. března 2025 podrobně zachycený přístroji Evropské bolidové sítě
Krátce po půlnoci v úterý 4. března před čtvrt na jednu středoevropského času proletěl od severu k jihu nad východem Německa, Čechami a jižní Moravou jasný meteor - bolid. Protože v tu dobu bylo jasno nejen nad naším územím, ale i nad většinou Střední Evropy, tak tento mimořádně dlouhý bolid jak co do délky světelné dráhy, tak i co do trvání, vidělo i přes pozdní noční hodinu hodně lidí hlavně z Německa a od nás a někteří z nich nám také svá pozorování nahlásili. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně v noci z 3. na 4. března, tedy z pondělí na úterý došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Všechny naše přístroje, tedy fotografické i video kamery, přesné fotometry a i ostatní sledovací systémy byly v činnosti a tak se nám podařilo pořídit velké množství záznamů a ty nejvhodnější, tj. především ty z největší blízkosti ke dráze bolidu, jsme použili pro jeho popis. Protože těch záznamů je velké množství a bolid byl mimořádně dlouhý, tak výsledky, které nyní několik hodin po přeletu podáváme, jsou pouze předběžného charakteru tak, aby bylo jasné, co tento vzácný jev způsobilo. Na obrázku 1 je ukázka celooblohového fotografického snímku pořízeného automatickou celooblohovou bolidovou kamerou na stanici ve Frýdlantu v Čechách. Pro předběžný výpočet jsme kromě tohoto snímku použili ještě snímky z Růžové u Děčína, dále Jičína, kde bolid letěl téměř zenitem a Kuchařovic nedaleko kterých bolid pohasl. Bolid byl však podrobně zaznamenán i dalšími celooblohovými kamerami na všech stanicích, které jsou vyznačeny na obrázku 1. K tomu máme ještě k dispozici 15 videozáznamů rovněž z těchto našich stanic, které slouží především k přesnému určení dynamiky průletu bolidu atmosférou a také ukazují přímo viditelnou fragmentaci tělesa v atmosféře. Navíc přesný průběh svícení bolidu a čas jeho přeletu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry (jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu), které jsou taktéž součástí našich kamer na všech našich stanicích. Kromě všech těchto záznamů v přímém světle se nám podařilo získat i podrobné spektrální záznamy, což je důležité především pro určení složení tohoto meziplanetárního tělesa (meteoroidu). Díky těmto záznamům, bylo tedy možné zatím předběžně (postupně to však určíme velmi přesně) popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě a také jeho základní fyzikální parametry.
Co se tedy přesně odehrálo 4. března 2025 krátce po půlnoci středoevropského času nad střední Evropou?
Přesně ve 23 hodin 12 minut a 50 sekund světového času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid (dále značený také jako EN030325_231250) o hmotnosti několika kilogramů a začal svítit natolik, že byl již zaznamenatelný našimi kamerami. Bylo to ve výšce 72 km severozápadně od Berlína a těleso se v té době pohybovalo rychlostí 16 km/s tedy z hlediska srážkových rychlostí těchto těles se Zemí relativně pomalu. Po dráze s velmi malým sklonem k zemskému povrchu pokračovalo v letu přibližně jihojihovýchodním směrem a postupně zjasňovalo a také se velmi brzy začalo rozpadat. Díky jeho prakticky tečné dráze a dostatečné hmotnosti byla jeho atmosférická dráha velmi dlouhá, celkem měřila přes 530 km (viz obrázek 2) a těleso jí uletělo za bezmála 50 sekund. Meteoroid dokonce přečkal i nejbližší přiblížení k zemi ve výšce 60 km a začal se opět od země vzdalovat. To však nastalo až v okamžiku, kdy již naprostá většina jeho původní hmoty byla spotřebována a tak zanedlouho potom bolid pohasl. Při větší počáteční hmotnosti a také větší soudržnosti by ovšem mohl zemskou atmosféru opustit a po změněné dráze dále obíhat Slunce v meziplanetárním prostoru. Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po dráze typické pro asteroidy, která byla jen nepatrně (3 stupně) skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní dostával se jen těsně blíže ke Slunci než je dráha Země a v odsluní se nejdále dostával až do vnějších částí hlavního pásu asteroidů. Jeden oběh kolem Slunce mu trval přes 4 pozemské roky. V tomto smyslu se tedy jedná o poměrně obvyklý případ asteroidálního meteoroidu. Jeho velká výjimečnost ale spočívá především v tom, že jeho dráha byla tečná k zemskému povrchu a tudíž byla mimořádně dlouhá jak svou délkou, tak i trváním a za určitých okolností (vetší hmotnost a soudržnost) mohl přečkat průlet atmosférou Země a dostat se zpět do meziplanerárního prostoru. Takové případy jsou velmi vzácné.
Dr. Pavel Spurný
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
Obrázek 1. Celooblohový snímek bolidu EN030325_231250 pořízený automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na stanici Frýdlant v severních Čechách. Přerušování světelné stopy (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu. Bolid na snímku letí přibližně od severu k jihu (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 2. Průmět světelné dráhy bolidu EN030325_231250 v atmosféře na zemský povrch a polohy stanic, ze kterých byl zaznamenán. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 530 km dlouhá a bolid jí uletěl za 50 sekund (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.