Nápadný bolid večer 3. února 2025 podrobně zachycený přístroji Evropské bolidové sítě
V pondělí večer 3. února 2025 před tři čtvrtě na osm středoevropského času, proletěl nad JZ Čech (jižní část Šumavy) jasný meteor – bolid. Protože v tu dobu bylo jasno a průzračno nejen nad naším územím, ale i nad většinou Střední Evropy, tak tento bolid vidělo hodně lidí a někteří z nich nám také svá pozorování nahlásilo. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně v pondělí 3. února večer došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Všechny naše přístroje, tedy fotografické i video kamery, přesné fotometry a i ostatní sledovací systémy byly v činnosti a tak se nám podařilo pořídit velké množství záznamů a ty nejvhodnější, tj. především ty z největší blízkosti ke dráze bolidu, jsme použili pro jeho podrobný popis. Na obrázku 1 je výřez z celooblohového fotografického snímku pořízeného automatickou celooblohovou bolidovou kamerou na stanici v Kocelovicích v západních Čechách. Pro výpočet jsme kromě tohoto snímku použili ještě snímky ze šumavského Churáňova, dále z Přimdy, Kunžaku, Ondřejova a rakouského Martinsbergu. K tomu jsme ještě použili videozáznam z Kunžaku, celkem ovšem máme k dispozici videozáznamy ještě z dalších 7 stanic. Tyto kamery slouží především k přesnému určení dynamiky průletu bolidu atmosférou a také ukazují přímo viditelnou fragmentaci tělesa v atmosféře. Závěrečnou fázi letu s přímo viditelným průběhem rozpadu tělesa v atmosféře máme zaznamenanou i rychlonaváděcím video systémem, který máme na dvou stanicích, v Kunžaku a Ondřejově. Navíc přesný průběh svícení bolidu a čas jeho přeletu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry (jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu), které jsou taktéž součástí našich kamer na všech našich stanicích. Na obrázku 2 je ukázka záznamu svícení tohoto bolidu z nejbližší stanice Churáňov na Šumavě. Kromě všech těchto záznamů v přímém světle se nám podařilo získat i podrobné spektrální záznamy, což je důležité především pro určení složení tohoto meziplanetárního tělesa (meteoroidu). Díky všem těmto záznamům, bylo tedy možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě a také jeho základní fyzikální parametry.
Co se tedy přesně odehrálo večer v pondělí 3. února 2025?
Přesně v 18 hodin 38 minut a 47 sekund světového času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid (dále značený také jako EN030225_183847) o hmotnosti necelých čtvrt kilogramu a začal svítit natolik, že byl již zaznamenatelný našimi kamerami. Bylo to ve výšce 100.5 km a těleso se v té době pohybovalo rychlostí 16.3 km/s (tedy z hlediska srážkových rychlostí těchto těles se Zemí relativně pomalu) a po velmi strmé dráze k zemskému povrchu 77.6 stupňů pokračovalo v letu přibližně jihojihozápadním směrem a postupně zjasňovalo. Díky vysokému sklonu je průmět světelné dráhy (viz obrázek 3) jen 11 km dlouhý, nicméně ve skutečnosti v atmosféře těleso uletělo 51.1 km. V maximu dosáhl bolid absolutní jasnost -8.6 magnitudy ve výšce 59.3 km nad jihočeským Vimperkem a nedlouho potom ve výšce 50.6 km, tedy relativně vysoko nad zemí, pohasl. Celou světelnou dráhu o délce 38.6 km uletěl za 3.5 sekundy. Z velké výšky konce světelné dráhy a i z dalších parametrů průletu atmosférou vyplývá, se jednalo o velmi křehké a tudíž i velmi málo soudržné těleso. Je tedy jasné, že se celá jeho původní hmota během letu spotřebovala a nic makroskopicky významného z tohoto malého meteoroidu nemohlo doletět až na zem.
Jak je vidět na obrázku 4, před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po dráze typické pro komety Jupiterovy rodiny, která byla jen mírně (11.4 stupně) skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se jen těsně dostával blíže ke Slunci než je dráha Země a v odsluní se nejdále dostával až ke dráze Jupiteru. Jeden oběh kolem Slunce mu trval téměř přesně 5 pozemských let. Tento charakter dráhy je typický pro meteoroidy pocházející z komet Jupiterovy rodiny, což i velmi dobře souhlasí s jeho fyzikálními vlastnostmi, které jsou taktéž typické pro velmi křehký materiál pocházející výhradně z komet. V tomto smyslu se tedy jedná o poměrně obvyklý případ evidentně kometárního meteoroidu na typicky kometární dráze.
Pavel Spurný
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu z 3. února 2025 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na stanici Kocelovice v jihozápadních Čechách. Přerušování světelné stopy (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 2. Průběh svícení bolidu EN030225_183847 v atmosféře zaznamenaný citlivým fotometrem na stanici Churáňov, který je součástí každé automatické bolidové stanice (Churáňov byl bolidu nejblíže a proto zde byl signál nejsilnější). Tento záznam slouží k velmi přesnému určení času přeletu bolidu, jeho trvání a především však k detailnímu studiu svícení bolidu během jeho průletu atmosférou s velmi vysokým časovým rozlišením (5000 vzorků za sekundu). Na světelné křivce jsou nápadná velmi jasná zjasnění, což je právě typické pro křehký materiál z komet (Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 3. Průmět světelné dráhy bolidu z 3. února 2025 v atmosféře na zemský povrch a polohy stanic, ze kterých byly použity záznamy pro výpočet jeho dráhy jak v atmosféře, tak i ve Sluneční soustavě jakož i ostatních parametrů popisujících toto meziplanetární těleso. Průmět je velmi krátký (jen 11 km) z důvodů velmi strmé dráhy letu bolidu (77.6 stupňů). Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 51.1 km dlouhá a bolid jí uletěl za 3.5 sekundy. Ve výřezu v pravém rohu obrázku je detailní pohled na dráhu bolidu, která byla celá v prostoru města Vimperk v jižních Čechách (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázek 4. Schematické znázornění dráhy meteoroidu EN030225_183847 ve Sluneční soustavě. Jedná se o průmět dráhy do roviny ekliptiky. Jeden oběh kolem Slunce tomuto malému kometárnímu meteoroidu o hmotnosti jen 240 gramů trval 4.95 roků (autor: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.