Jasný bolid za soumraku na Boží hod vánoční podrobně zachycený přístroji Evropské bolidové sítě
Ve středu 25. prosince 2024, tedy na 1. svátek vánoční, za pokročilého soumraku krátce před 17. hodinou večer středoevropského času, proletěl relativně nízko na severní obloze jasný meteor – bolid. I když k tomuto úkazu došlo ještě na poměrně světlé obloze, tak protože prakticky nad celou naší republikou bylo jasno a na dané roční období i relativně teplo, tak hodně lidí bylo na procházce a tento jasný bolid vidělo a hodně z nich nám také svá pozorování nahlásilo. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně v podvečer na Boží hod došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. I když bolid letěl relativně krátce po západu Slunce, tak se nám ho podařilo fotograficky zaznamenat na celkem 10 celooblohových bolidových kamerách, především západní části naší bolidové sítě. Na obrázku 1 je výřez z celooblohového fotografického snímku pořízeného na nejsevernější naší stanici ve Frýdlantu v Čechách. Kromě toho se nám ho podařilo zaznamenat také videokamerami na 7 našich stanicích. Tyto kamery slouží především k přesnému určení dynamiky průletu bolidu atmosférou a také ukazují přímo viditelnou fragmentaci tělesa v atmosféře. Na přiloženém kompozitním obrázku je pohled na bolid, jak ho nízko nad severním obzorem zaznamenala video kamera na hvězdárně v Kunžaku (obrázek 2). Díky těmto záznamům, bylo tedy možné podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě a také jeho základní fyzikální parametry.
Co se tedy přesně odehrálo v podvečer ve středu 25. prosince 2024 nízko na severní obloze?
Přesně v 15 hodin 58 minut a 33 sekund světového času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid (dále značený také jako EN251224_155833) o hmotnosti necelých pěti kilogramů a začal svítit natolik, že byl již zaznamenatelný našimi kamerami. Bylo to ve výšce rovných 76 km a těleso se v té době pohybovalo rychlostí 15.2 km/s (tedy z hlediska srážkových rychlostí těchto těles se Zemí relativně pomalu) a po dráze skloněné k zemskému povrchu 43.6 stupňů pokračovalo v letu přibližně východním směrem a postupně zjasňovalo. Celá zaznamenaná světelná dráha ležela přibližně 30 km severně od Berlína (viz obrázek 3). V maximu dosáhl bolid absolutní jasnost -10. magnitudu ve výšce 54 km nad zemí a nedlouho potom ve výšce 49.4 km, tedy relativně vysoko, pohasl. Celou poměrně krátkou světelnou dráhu o délce 38.6 km uletěl za 2.6 sekundy. Z velké výšky konce světelné dráhy a i z dalších parametrů průletu atmosférou vyplývá, se jednalo o velmi křehké a tudíž i velmi málo soudržné těleso. Je tedy jasné, že se celá jeho původní hmota během letu spotřebovala a nic makroskopicky významného z tohoto malého meteoroidu nemohlo doletět až na zem.
Jak je vidět na obrázku 4, před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po typické asteroidální dráze, která byla jen mírně (11.9 stupně) skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se jen o jednu desetinu astronomické jednotky dostával blíže ke Slunci než je dráha Země a v odsluní se nejdále dostal do nejvnitřnějších částí hlavního pásu asteroidů jen půl astronomické jednotky za dráhu planety Mars. Jeden oběh kolem Slunce mu trval 1.76 roků. Tento charakter dráhy typický pro asteroidy je ovšem ve velkém kontrastu s jeho fyzikálními vlastnostmi, které jsou naopak typické pro nejkřehčí materiál pocházející výhradně z komet. V tomto smyslu se tedy jedná o poměrně výjimečný případ evidentně kometárního meteoroidu na typicky asteroidální dráze.
Pavel Spurný
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu z 25. prosince 2024 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na stanici Frýdlant v Čechách. Přerušování světelné stopy (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 2. Složený snímek z videozáznamu bolidu z 25. prosince 2024 pořízeného videokamerou na stanici Evropské bolidové sítě v Kunžaku v jižních Čechách. Na snímku je bolid na světlé obloze nízko nad severním obzorem (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 3. Průmět světelné dráhy bolidu z 25. prosince 2024 v atmosféře na zemský povrch. Celková zaznamenaná dráha bolidu byla 38.6 km dlouhá a bolid jí uletěl za 2.6 sekundy (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázek 4. Schematické znázornění dráhy meteoroidu EN251224_155833 ve Sluneční soustavě. Jedná se o průmět dráhy do roviny ekliptiky. Jeden oběh kolem Slunce tomuto malému meteoroidu o hmotnosti necelých 5 kg trval 1.76 roků (autor: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.