Velmi jasný bolid časně zrána 25. ledna 2023 pravděpodobně skončil pádem meteoritů na západě Ukrajiny
Aktualizováno 28. ledna 2023, 11h
Ve středu 25. ledna časně ráno proletěl nad úplným jihovýchodem Slovenska a nejzápadnější částí Ukrajiny velmi jasný bolid, který však pro většinu náhodných pozorovatelů z naší republiky, ale i severní poloviny Slovenska nebo i většiny okolních států střední a východní Evropy zůstal skrytý za hustou inverzní oblačností. Proto jsme dosud neobdrželi ani jedno hlášení, i když se jednalo o velmi jasný a nápadný úkaz, který především z východní poloviny našeho území by byl velmi dobře viditelný. O velikosti a délce tohoto mimořádného bolidu svědčil i fakt, že byl zaznamenán citlivými fotometry, které jsou součástí našich bolidových kamer na velké většině stanic ve východní polovině Evropské bolidové sítě. Nejdůležitější ovšem bylo, že přece jen byla místa s jasnou oblohou, dokonce právě i v relativně malé oblasti, kde bolid letěl, a že na 4 stanicích Evropské bolidové sítě ležících na Slovensku a v ČR bylo jasno a na 3 z nich se také podařilo speciálními přístroji získat jak fotografické tak i video záznamy. Z velké blízkosti máme bolid fotograficky zaznamenaný z Kolonice na samém východě Slovenska (viz obrázek 1), ale také z větší dálky z Rimavské Soboty a rovněž tak i z Lysé hory z Beskyd. Kromě těchto záznamů s vysokým rozlišením máme navíc z Kolonice i velmi podrobné fotografické spektrum bolidu a také videozáznam poslední čtvrtiny letu bolidu, kde je s vysokým rozlišením zaznamenaná fragmentace tělesa v atmosféře a pohasnutí jednotlivých úlomků. Z těchto záznamů ze 3 míst jsme určili s vysokou přesností všechny základní parametry průletu bolidu atmosférou, tedy mimo jiné kde a jak rychle letěl a odkud přiletěl. Ukázalo se, že bolid dosáhl v maximu jasnosti Měsíce v úplňku (při pozorování ze standardní vzdálenosti 100 km) a pronikl relativně hluboko do atmosféry, což nasvědčuje tomu, že velmi pravděpodobně došlo k pádu menšího počtu meteoritů na zemský povrch.
Co se tedy přesně odehrálo časně ráno ve středu 25. ledna 2023 nad jihovýchodem Slovenska a západem Ukrajiny?
Přesně ve 4 hodiny 23 minut a 50 sekund středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 11 kilogramů a poprvé byl zaznamenán ve výšce 101 km nad obcí Oborín západně od Velkých Kapušan na východě Slovenska. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí necelých 29 km/s a po dráze skloněné pod úhlem 33.5° k vodorovné rovině pokračovalo v letu přibližně severovýchodním východním směrem. Maximální jasnosti srovnatelné s jasností Měsíce v úplňku dosáhl bolid v nepříliš výrazném zjasnění ve výšce 46 km nad zemí, nicméně jen o málo menší jasnost si udržoval po dobu téměř 3 sekund. Krátce po dosažení maximální jasnosti se meteoroid také začal výrazněji rozpadat. Největší úlomek pak pohasl ve výšce 25.7 km nad zemí v oblasti východních Karpat na západě Ukrajiny. Celou světelnou dráhu dlouhou téměř 137 km uletěl bolid za 6.1 sekund. Její průmět na zemský povrch je znázorněn na obrázku 2. I když převážná většina původní hmoty meteoroidu shořela v atmosféře, je velmi pravděpodobné, že několik převážně menších meteoritů dopadlo až na zemský povrch. Největší meteorit (hlavní kus) může mít kolem čtvrt kilogramu, další úlomek má přibližně poloviční hmotnost a dále mohlo k zemi doletět ještě několik výrazně menších gramových až deseti gramových úlomků. Podle našich výpočtů by se tyto meteority měly především nacházet v pásu širokém přibližně několik set metrů a dlouhém kolem 10 kilometrů táhnoucím se horským terénem od konce světelné dráhy poblíž vesnice Oryavchyk (nejmenší několikagramové meteority) až do údolí k hlavní silnici E471 jihovýchodně od obce Korostiv, kde by mohly být největší 2 meteority 100 a 250 gramů. Na obrázku 3 je mapa předběžně vypočtené pádové oblasti meteoritů založená na profilu výškového větru pořízeného na stanici Poprad-Gánovce o půlnoci 25. 1. Finální pádovou oblast ještě upřesníme, až budeme znát profil větru pro dané místo a čas. Nález meteoritů, navíc relativně malých a v malém počtu a ještě k tomu ve velmi odlehlé horské oblasti je málo pravděpodobný, nicméně pokud by se meteority našly, zařadily by se do exkluzivní kategorie meteoritů s rodokmenem. Těch je z tisíců známých meteoritů jen asi 40.
Před srážkou se Zemí tento meteoroid o průměru asi 20 cm obíhal Slunce po relativně protáhlé dráze, kdy se v přísluní dostával až dovnitř dráhy planety Merkur, tedy poměrně blízko ke Slunci, a v odsluní se pohyboval za dráhou planety Mars ve vnitřní části hlavního pásu planetek. Jeden oběh kolem Slunce mu trval 1.4 pozemských let. Velmi pravděpodobně se jednalo původem o část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.
Závěrem bychom rádi podělovali kolegům z Astronomického ústavu SAV v Tatranské Lomnici za spolupráci na provozu stanic bolidové sítě na Slovensku jakož i spolupracovníkům na hvězdárnách v Kolonici, Rimavské Sobotě a stanici ČHMÚ na Lysé hoře.
- ledna 2023, 17h
Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
telefon: 323 620 160 nebo 607 729 608 (jen v urgentních případech)
Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu z 25. ledna 2023 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou Evropské bolidové sítě na stanovišti na hvězdárně v Kolonici na východním Slovensku. Přerušování světelné stopy (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR a Astronomický ústav SAV).
Obrázek 2. Průmět zaznamenané dráhy bolidu na zemský povrch (žlutá šipka). Na mapě jsou vyznačeny čtverci s černým středem polohy stanic Evropské bolidové sítě na Slovensku, přičemž bolid byl zaznamenán kamerami na stanicích Kolonica a Rimavská Sobota, kde bylo v době jeho průletu jasno (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázek 3. Detail oblasti, kde by se mohly nacházet meteority. Vyznačena jsou teoretická místa dopadu 2 hlavních meteoritů o hmotnostech přibližně 100 a 250 gramů (Main) a také možných menších úlomků o hmotnostech kolem 10 gramů. Poloha pádové oblasti je založena na profilu výškového proudění pořízeného z nejbližší stanice ke dráze bolidu, kde se takové měření provádí, tedy ze stanice Poprad-Gánovce, která je od konce bolidu vzdálená přes 200 km (pro čas 0h UT) a tudíž se může lišit od skutečných hodnot pro dané místo a čas. Počítáme tedy s tím, že až budeme mít tato data k dispozici, tak polohu pádové oblasti upřesníme (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázek 4. Aktualizace pádové oblasti z 28. 1. 2023
Detail oblasti, kde by se mohly nacházet meteority. Vyznačena jsou teoretická místa dopadu dvou hlavních meteoritů o hmotnostech přibližně 100 (F1) a 250 gramů (Main) a také jednoho menšího úlomku o hmotnosti kolem 10 gramů (F2). Poloha pádové oblasti je nyní již založena na komplexním modelu profilu výškového proudění pro dané místo a čas, který pro tyto účely pro nás vypracovala Dr. R. Brožková z ČHMÚ. Polohy jednotlivě sledovaných úlomků se mírně odchylují od centrální linie, což je to způsobeno tím, že během jednotlivých rozpadů tělesa došlo k mírné změně směru letu toho kterého úlomku a tuto změnu pozorujeme přímo na našich záznamech (IP kamera v Kolonici). Pokud nedošlo k dalším rozpadům těchto tří úlomků během temné fáze letu (tedy po jejich pohasnutí) tak je velmi pravděpodobné, že tyto fragmenty leží v červeně ohraničených kruzích (vyznačená oblast odpovídá přibližně jedné směrodatné odchylce). I když je tato možnost pravděpodobnější, tak ale pokud by došlo k dalším rozpadům některého z větších úlomků (nebo obou) během temné fáze letu, tak mohou meteority ležet víceméně kdekoliv ve žlutě ohraničené oblasti (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.