Jak poznat bolid a jak vyplnit formulář hlášení bolidů
Pokud člověk uvidí na obloze něco pro něj neznámého nebo zvláštního, nemusí to znamenat, že šlo o přelet jasného meteoru, tzv. bolidu. Na obloze létá spousta objektů, které vytvořil člověk. V noci může jít o letadla, vesmírné družice, pyrotechniku a nebo lampiony štěstí, ve dne převážně o letadla vhodně nasvícená Sluncem. Ve většině případů lze použít jednoduché vodítko na odlišení bolidu a to je čas trvání. Bolidy většinou trvají pouze jednotky sekund. Jen výjimečně trvání bolidu přesáhne 10 sekund, což nastává ve chvíli, kdy je geometrie střetu meteoru se Zemí taková, že se meteor pohybuje k povrchu země pod velmi malým sklonem. Oproti kratšímu trvání bolidů bývají letadla nebo družice pozorovatelná několik desítek sekund až jednotek minut. Pravidelné blikání letadel je navíc jev, který u bolidů nepozorujeme. U bolidů sice může dojít k náhlým zjasněním, není ale tak pravidelné. V dnešní době také lidé často pozorují tzv. satelity Starlink, což je skupina několika desítek jednotlivých satelitů, které letí v řadě za sebou. Jejich jasnost je vzájemně velmi podobná a vzájemná vzdálenost závisí převážně na jejich stáří na oběžné dráze. Jejich pohyb po obloze je ale velmi pomalý a trvá i několik minut. Příklad takového seskupení družic je možné vidět např. na tomto videu:
Pokud tedy pozorujete nějaký bod nebo skupinu podobně jasných bodů po dobu delší než několik desítek sekund, pravděpodobně se nejedná o bolid. Meteory také nikdy neletí po klikaté dráze.
U bolidů s malým sklonem dráhy letu vůči povrchu země, které mohou trvat i několik desítek sekund, často dochází k výrazným rozpadům původního tělesa. Je tak vidět několik letících úlomků. Většinou jejich jasnost klesá se vzdáleností od čelní části bolidu. Velmi podobně vypadají i zániky umělých družic v zemské atmosféře, tedy jejich pád z oběžné dráhy zpět na Zem. Takové jevy tedy není často možné na první pohled odlišit a je vhodné jejich pozorování nahlásit.
Bolidy jsou způsobeny průletem meziplanetárního tělesa zemskou atmosférou. Díky vzájemné geometrii a pohybům těchto těles po drahách kolem Slunce je rychlost takových těles v zemské atmosféře mezi 11.2 km/s a 72.8 km/s za sekundu. Meteory svítí ve výškách několika desítek km nad povrchem země a i proto jejich průlet není přímo slyšet. Vnitřní složení těchto těles se vzájemně liší a i proto je vzhled každého meteoru jedinečný. U bolidů můžeme v různých podobách pozorovat rozpady na menší úlomky, stopu viditelnou ještě dlouho po přeletu bolidu, protažený zářící chvost za čelní částí bolidu a nebo náhlé změny jasnosti, které mohou vypadat jako výbuchy. Na obrázku 1 je znázorněn celooblohový snímek noční oblohy, na nějž je promítnut stejný bolid, jak byl pozorován a fotograficky zaznamenám z šesti různých stanic bolidové sítě v České republice. Červeným kolečkem je vyznačen i radiant, tedy místo na obloze, ze kterého meteor zdánlivě vylétá. Je vidět, že čím blíže k radiantu se metor na obloze nachází, tím kratší je jeho dráha na obloze a tedy i zdánlivá rychlost, kterou se po obloze pohybuje.
Hlášení bolidů má smysl
I v dnešní době digitálních technologií, kdy máme noční oblohu nad naší republiku pokrytu skupinou kamer cílených na pozorování přeletů jasných meteorů, tzv. bolidů, je stále užitečné získávat hlášení pozorování těchto vzácných přírodních jevů od náhodných pozorovatelů. Tato hlášení jsou nejdůležitější ve dne a během soumraku nebo svítání, kdy naše fotografické kamery nepozorují. Důležitá jsou i hlášení v době špatného počasí nebo fáze Měsíce kolem úplňku. Uvítáme ale hlášení každého bolidu.
Formulář na hlášení bolidů naleznete zde:
https://www.asu.cas.cz/cz/verejnost-a-media/hlaseni-bolidu
Datum a čas bolidu
Jednoznačně nejdůležitější je na každém pozorování čas přeletu bolidu. I proto je v našem formuláři uveden na prvním místě požadovaných informací. Čím přesněji je čas uveden, tím lépe. To je užitečné hlavně v případě denních bolidů, kde je potřeba jev dohledávat na video záznamech. Je jasné, že větší šance jev dohledat je na videu dlouhém jednu minutu než na hodinovém záznamu. I proto je potřeba znát přesnost času bolidu. Pokud se pozorovatel hned po přeletu podívá na hodiny, dnes většinou na mobilním telefonu, pak vidí čas s přesností na celé minuty. Pokud například vidí čas 15:41, může být ve skutečnosti 15:41:02 nebo 15:41:58, takže bolid mohl letět na konci předchozí i aktuální minuty. Pak je dobré uvést čas 15:41 s přesností 1 minuta. Pro přesnější určení času je potřeba buď se podívat na čas, který zobrazuje i sekundy a nebo co nejdříve po přeletu bolidu udělat mobilem fotku. Je úplně jedno, co se vyfotí, hlavní je, že mobil do digitálního snímku uloží čas s přesností na sekundu, kdy byl snímek pořízen. Pokud je takový čas např. 15:41:33, pak víme, že bolid letěl chvíli před tímto časem. Podle zkušenosti přibližně platí, že člověk udělá snímek nejdříve 10 až 20 sekund po daném jevu. Pak je dobré jako čas bolidu uvést 15:41:13 s přesností 20 sekund. S přesností na jednotky sekund je možné uvést čas pouze v případě, že buď člověk během letu bolidu někde vidí i přesný čas nebo udělá snímek, případně náhodně pořídí video záznam (bezpečnostní kamerou nebo kamerou v autě).
Pokud člověk čas nezkontroluje vůbec, je čas jen velmi orientační v řádu desítek minut. Pak ani nemusí být přiřazení takového hlášení ke konkrétnímu bolidu jednoznačné, pokud letí více bolidů během jedné noci.
Údaje o bolidu
Další důležité informace poskytne popis samotného bolidu. Užitečné je poskytnout co možná nejpodrobnější popis toho, co si člověk pamatuje, že viděl.
Bolid je meteor jasnější než všechny hvězdy a planety na obloze. Uvědomujeme si ale, že určit jasnost objektu, který člověka většinou překvapí, není snadné. I proto je odhad jasnosti spíše orientační údaj, a to i pokud se povede jeho srovnání s hvězdami, planetami nebo Měsícem. Trvání letu bolidu je potřeba odlišit od trvání pozorování stopy, která může po přeletu bolidu na obloze zůstat pozorovatelná i několik minut. Důležité je uvést směr, kterým byl meteor vidět. Použít lze světové strany a nebo obec, která je od pozorovatele směrem k místu, kde byl bolid spatřen. Na obrázku 2 je příklad meteoru s označením světových stran. Bolid tedy letěl mezi severem a východem, přesněji nad severo-východním obzorem, ještě přesněji nad severo severo-východem. Pro takový případ není dobré uvádět, že meteor letěl od východu k západu. Vždy je také dobré uvést, zda meteor letěl doprava a nebo doleva a pokusit se odhadnout i sklon jeho dráhy k obzoru. Na obrázku 3 je uvedeno několik možností sklonu dráhy meteoru k obzoru. Pokud meteor letí vodorovně s obzorem, je jeho sklon k obzoru 0 stupňů, pokud letí kolmo k obzoru, je jeho sklon 90°. Popis meteoru na obrázku 2 by tedy ideálně byl: „…meteor letěl zprava nahoře doleva dolů nad severo severo-východem a k obzoru měl sklon asi 30°…“. Další příklad popisu bolidu může být proveden podle obrázku 1. Pozorovatel na stanici 114 by bolid viděl letět kolmo dolů nad západním obzorem, pozorovatel na stanici 103 by viděl meteor letět zleva nahoře vpravo dolů pod úhlem asi 30 stupňů nad jiho-východem a pro pozorovatele na stanici 107 by se meteor pohyboval téměř vodorovně zprava doleva nad severo severo-východem.
Těžší bývá uvést výšku meteoru nad obzorem. Ta se udává také ve stupních v rozsahu od nuly (obzor) do 90° (nadhlavník). Většinou postačí rozlišit tři případy. První nastává, když je meteor pozorován tak nízko u obzoru, že je částečně zakryt pozemními objekty, jako jsou stromy nebo budovy. V takovém případě je meteor velmi daleko od pozorovatele a často ve výšce méně než 10° nad obzorem. Druhý případ odpovídá situaci, kdy si pozorovatel meteoru všimne při běžném pohledu před sebe a nebylo tedy potřeba zvednout hlavu. To odpovídá výšce meteoru přibližně 20–30° nad obzorem. Třetí případ nastane ve chvíli, kdy je člověk upoután bolidem vysoko nad obzorem a musí zvednout hlavu, aby ho viděl. Bolid je tak většinou ve výšce asi 45° nad obzorem nebo výše. V takovém případě je pozorovatel k bolidu relativně blízko.
