Jasný bolid nad východním Rakouskem 12. dubna 2025 zaznamenaný přístroji Evropské bolidové sítě
Prakticky přesně dvě hodiny po velkém bolidu nad Jaderským mořem v sobotu večer 12. dubna krátce před jedenáctou hodinou středoevropského letního času, proletěl pro pozorovatele z našeho území nízko nad jižním obzorem další jasný bolid. I tento bolid upoutal pozornost velkého počtu náhodných pozorovatelů, z nichž někteří nám také své pozorování nahlásili a dokonce byli tací, kteří náhodně pozorovali oba dva velké bolidy. To je velmi neobvyklé a rovněž tak i pro náš experiment bolidové sítě se stává velmi výjimečně, že jsou zaznamenány během tak krátkého času dva takto jasné bolidy, které navíc nemají žádnou dráhovou souvislost. Touto formou tedy za zaslaná hlášení děkujeme a zároveň podáváme vysvětlení, k čemu přesně brzo po setmění v sobotu 12. dubna došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.
Stejně jako v předchozím případě pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. V tomto případě to bylo podstatně jednodušší, protože se celý jev odehrál relativně blízko od našeho území. I přesto, že byla úplňková noc a Měsíc silně zářil nad jižním obzorem, což pro většinu našich stanic znamenalo podobný směr, jako měl i tento bolid (je to vidět na obrázcích 1 a 2), tak protože byla na většině stanic průzračná noc, tak se ho opticky podařilo zaznamenat na velkém počtu stanic. A to jak automatickými fotografickými celooblohovými kamerami, tak i speciálními videokamerami. Pro určení jeho atmosférické dráhy a i dalších parametrů jsme použili snímky opět výhradně z jižních stanic naší bolidové sítě a to především z Kuchařovic u Znojma (viz obrázek 1, kde je výřez z celooblohového snímku zachycující bolid nad jižním obzorem), Veselí nad Moravou, Kunžaku v jižních Čechách, rakouského Martinsbergu a Hurbanova na jižním Slovensku. K tomu máme ještě k dispozici několik videozáznamů rovněž z některých našich stanic, které slouží především k přesnému určení dynamiky průletu bolidu atmosférou a také ukazují přímo viditelnou fragmentaci tělesa v atmosféře. Na obrázku 2 je složený snímek z videozáznamu pořízeného kamerou na hvězdárně v Kunžaku. K tomu máme zaznamenaný podrobný průběh svícení bolidu a také velmi přesný čas jeho přeletu pomocí velmi rychlých fotometrů – radiometrů. Jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu (!) a jsou taktéž součástí našich automatických celooblohových kamer na všech našich stanicích. Kromě všech těchto záznamů v přímém světle se nám podařilo získat i podrobné spektrální záznamy, což je důležité především pro určení složení tohoto meziplanetárního tělesa (meteoroidu). Spektrum bolidu je také vidět na obrázku 2. Díky těmto záznamům, bylo tedy možné s velmi vysokou přesností popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě a také jeho základní fyzikální parametry.
Co se tedy odehrálo 12. dubna krátce před jedenáctou hodinou večer SELČ nad východem Rakouska?
Přesně ve 20 hodin 58 minut a 34 sekund světového času vstoupil do zemské atmosféry menší meteoroid (dále značený také jako EN120425_205834) o hmotnosti necelého jednoho kilogramu a začal svítit natolik, že byl již zaznamenatelný našimi kamerami. Bylo to ve výšce 90.7 km nedaleko západně od rakouského města Wiener Neustadt, jak je vidět na obrázku 3. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 19.1 km/s a na rozdíl od předchozího bolidu nad Jadranem po velmi strmé dráze se sklonem k zemskému povrchu 72.3 stupňů pokračovalo v letu přibližně jihozápadním směrem (19.3 stupňů k jihu) a postupně zjasňovalo a také se velmi brzy začalo rozpadat. V maximu dosáhl bolid absolutní jasnost (jasnost normovaná na vzdálenost 100km) -10.4 magnitudy, což je přibližně o 2 magnitudy méně, než jasnost Měsíce, který v tu dobu zářil na obloze. Jeho světelná dráha v atmosféře zaznamenaná našimi přístroji byla ve srovnání s předchozím bolidem relativně krátká, celkem měřila 58.6 km a těleso jí uletělo za 3.4 sekundy. Jak je znázorněno na obrázku 3, bolid pohasl díky strmé dráze nedaleko začátku (průmět dráhy na zemský povrch byl dlouhý jen necelých 18 km) a to ve výšce 34.8 km, tedy naopak výrazněji níže než bolid nad Jadranem. Během letu se tento meteoroid zbrzdil na konečných 7 km/s. Z naší analýzy vyplývá, že i když se jednalo o poměrně soudržné těleso nicméně relativně malé, tak se jeho původní hmota během letu atmosférou zcela spotřebovala a žádný makroskopicky významný úlomek na povrch nedopadl.
PPřed srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce po relativně výstředné dráze, která byla necelých 20 stupňů skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. Jak je vidět z obrázku 4, tak v přísluní se dostával jen málo dovnitř dráhy Země a v odsluní se nejdále dostával do vnějších částí hlavního pásu asteroidů relativně blízko dráhy největší planety Sluneční soustavy, tedy k Jupiteru. Jeden oběh kolem Slunce mu trval přesně 4 pozemské roky. S největší pravděpodobností se tak jednalo o malý úlomek asteroidu z hlavního pásu planetek.
Pavel Spurný
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR
Fričova 298
251 65 Ondřejov
email: mph@asu.cas.cz
- dubna 2025 v 13:00 SELČ
Obrázek 1. Výřez z celooblohového snímku bolidu z 12. dubna 2025 pořízeného v době jeho přeletu automatickou celooblohovou kamerou na stanici Evropské bolidové sítě v Kuchařovicích u Znojma. Na snímku je bolid vpravo od Měsíce nízko nad jižním obzorem. Přerušování světelné stopy (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 2. Složený snímek z videozáznamu bolidu z 12. dubna 2025 pořízeného videokamerou na stanici Evropské bolidové sítě na hvězdárně v Kunžaku. Na snímku je bolid nízko nad jihovýchodním obzorem. Přerušovaná světelná stopa u konce bolidu patří letadlu. Na levé straně snímku je zároveň i spektrum bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázek 3. Průmět světelné dráhy bolidu EN120425_205834 v atmosféře na zemský povrch (žlutá šipka). Celková zaznamenaná dráha bolidu byla necelých 59 km dlouhá a bolid jí uletěl za 3.4 sekundy, přičemž průměrný sklon k zemskému povrchu byl 72.3 stupně. Jednalo se tedy o velmi strmou dráhu a proto je průmět dráhy relativně krátký (grafika: Astronomický ústav AV ČR, podkladová mapa: Google Earth).
Obrázek 4. Schematické znázornění dráhy meteoroidu EN120425_205834 ve Sluneční soustavě. Jedná se o průmět dráhy do roviny ekliptiky. Jeden oběh kolem Slunce tomuto meteoroidu asteroidálního původu trval přesně 4 roky (autor: Astronomický ústav AV ČR).
Obrázky a data nejsou určeny k dalšímu šíření a publikování. Raději, prosím, odkazujte na tuto stránku anebo kontaktujte autora.
Images and data are not intended for further dissemination and publishing. Rather, please refer to this page or contact the author.